Evropská unie začátkem letošního roku přijetím nařízení EU 2019/1242 (v platném znění) oficiálně zahájila konec éry spalovacích motorů nákladních vozidel na fosilní paliva (nafta, LNG/CNG). Podle nových předpisů jsou výrobci těžkých nákladních vozidel povinni do roku 2040 snížit průměrné emise CO2 u nově registrovaných nákladních vozidel o 90 % ve srovnání se základním rokem 2019.

Logistické odvětví čeká v horizontu pouhých dvou desetiletí největší transformace v silniční nákladní dopravě od doby, kdy automobily nahradily koňské povozy. Nejdůležitějším úkolem je nyní přeměnit vozidla s nulovými emisemi z teoretické úrovně na praktická řešení, která budou spolehlivě plnit svou úlohu a sloužit různým úkolům v nákladní dopravě.

Tím však cesta k vozidlům s nulovými emisemi nezačíná. Výchozím bodem této transformace bylo nařízení EU 2019/1242, přijaté před pěti lety. Od té doby byli výrobci užitkových vozidel vyzváni, aby od roku 2025 snížili průměrné emise nově registrovaných vozidel o 15 % a od roku 2030 o 30 % (v současné době zvýšeno na 45 %). Vize nulových emisí se objevuje i v dalších nařízeních, například v pěti nových třídách CO2 pro systémy zpoplatnění nákladních vozidel, které byly přijaty všemi členskými státy EU v roce 2022. Začátkem tohoto roku již byla tato nová klasifikace zavedena v Německu a Rakousku.

Výrobci originálního vybavení (OEM) přizpůsobili své strategie odpovídajícím způsobem změnám předpisů. Na podzim 2019 například vedoucí společnost na trhu Daimler Trucks oznámila, že do dvou desetiletí přejde celá její výroba na bateriová elektrická vozidla (BEV) a elektrická vozidla s palivovými články (FCEV). Tyto změny se neomezují pouze na EU: k postupnému ukončení výroby automobilů s tradičními spalovacími motory se zavázaly i další země. Mimo jiné v Norsku a americkém státě Kalifornie bude konec prodeje klasických spalovacích motorů v nákladních automobilech zahájen o pět let dříve než v EU.

Kromě toho všichni zavedení výrobci OEM, stejně jako některé začínající podniky a podnikatelé z jiných odvětví, aktivně investují do nových výrobních zařízení a dodavatelských sítí po celém světě. Tyto společnosti se zaměřují především na elektrifikaci hnacího ústrojí a výrobu a pořizování účinných pohonných baterií a palivových článků.

V současné době jsou na trhu k dispozici první modely nákladních automobilů BEV s dojezdem až 300 km a brzy budou nabízeny verze s dojezdem až 500 km pro dopravu na krátké i dlouhé vzdálenosti. Oproti tomu se očekává, že nákladní vozidla FCEV s dojezdem nad 700 km budou k dispozici jako sériové modely až koncem tohoto desetiletí. Naproti tomu podle předpisů EU jsou vozidla se spalovacím motorem na vodík (HICEV) a trolejtrucky poháněné z troleje rovněž klasifikovány jako ZEV (vozidla s nulovými emisemi). V obou případech však ještě nejsou na trhu praktické, vyspělé technologie a plány na rozvoj příslušné infrastruktury. Šance, že se tento typ technologie nákladních vozidel s nulovými emisemi objeví v dohledné době ve velkém počtu na evropských silnicích, je proto velmi malá.

Podobná situace je i u syntetických paliv. Podle revidovaného nařízení EU nejsou nákladní vozidla se spalovacími motory na biopaliva nebo e-paliva vozidly s nulovými emisemi, ani pro ně neexistuje žádná budoucí výhoda v podobě úlevy na mýtném. Pouze vozidla poháněná výhradně ekologickými elektrickými palivy mají šanci být po roce 2040 registrována ve třídě „e-fuels only“. K tomu však zatím chybí veškeré právní náležitosti.

Jak je to s e-palivy?

Nad politickým postojem k e-palivům se rovněž vznáší řada otazníků. Přestože bylo nedávno na úrovni EU dosaženo dohody o tom, že se v budoucnu zváží jejich využití, nelze v současné době říci, zda se tyto počáteční závazky někdy promění v nařízení, získají většinovou podporu a stanou se právně závaznými. Vzhledem k omezené výrobní kapacitě těchto paliv nebudou zcela jistě pro výrobce OEM spolehlivým způsobem, jak dosáhnout svých cílů pro vozový park. Používání e-paliv navíc nesnižuje emise látek znečišťujících ovzduší (oxidy dusíku, pevné částice atd.) na nulu. Což zůstává důležitým problémem zejména pro města a metropolitní oblasti.

Přijetí revidovaného nařízení EU 2019/1242 poskytuje právní rámec a technologické možnosti. Aby však tyto technologie byly vhodné pro každodenní použití, je třeba urychleně pracovat v následujících oblastech:

• Veřejná infrastruktura pro dobíjení nákladních vozidel: rychlé provedení nařízení EU známého jako nařízení AFIR o instalaci rychlonabíjecích stanic do roku 2030. Projekt požaduje, aby byly stanice umístěny nejméně každých 60 km podél hlavních dálnic, každých 100 km podél celé transevropské dopravní sítě a v městských uzlech.
• Městské energetické sítě: vytvoření a realizace plánů na rozšíření energetických systémů v průmyslových zónách.
• Právní normy a standardy: okamžitá revize pravidel a předpisů upravujících používání vozidel s nulovými emisemi a obnovitelných zdrojů energie, včetně technických pravidel požární ochrany nebo manipulace s nebezpečným zbožím. Stejně důležitá zůstává včasná úprava pokynů v oblasti financování a sociálních právních předpisů, zejména pro sektor malých a středních podniků.
• Jistota investic: pravidla a předpisy musí být spolehlivé, aby soukromí investoři měli jistotu plánování potřebnou k realizaci svých projektů.
• Konstruktivní spolupráce všech zúčastněných stran zaměřená na přípravu řešení a jejich realizaci.

V rámci své strategie udržitelnosti a ochrany klimatu se společnost Dachser připravuje na postupnou transformaci na vozidla ZEV a obnovitelné zdroje energie. V praxi to znamená postupné zvyšování počtu vozů BEV a následně FCEV v dopravě na krátké i dlouhé vzdálenosti v závislosti na jejich účinnosti, nabíjecí infrastruktuře a nákladové efektivitě.

Současně je stejně důležité nadále předcházet zbytečným a energeticky náročným jízdám zajištěním vysoké procesní a energetické účinnosti. V příštích letech můžeme očekávat moderní, úsporná dieselová nákladní vozidla Euro 6, ještě optimálnější užitečné zatížení díky dobře vyškoleným specialistům a novým digitálním podpůrným systémům a ještě efektivnější plánování tras.

Je zřejmé, že inteligentní logistika budoucnosti bude založena na kombinaci vozidel s nulovými emisemi a vozidel s vysokým výkonem.