Pohyb v cenotvorbě mýtného zná jen jeden směr, a to je vzhůru. Mýtné původně mělo odrážet náklady na výstavbu a údržbu infrastruktury. Následně k němu přibývaly další složky zohledňující externí náklady jako znečištění ovzduší, nebo hluková zátěž. Naposledy vloni v březnu se mýtné výrazně zvýšilo o příplatek za emise CO2 a další „inflační“ navýšení přišlo letos v lednu. Původně mýto zahrnovalo pouze dálnice, ke kterým se přidaly silnice prvních tříd a některé samosprávy stále usilují o zpoplatnění vybraných komunikací II. a III. třídy. V neposlední řadě se rozšířily i kategorie zpoplatněných vozidel. Především ale roste výše mýtného.

S tím plně koresponduje statistika jeho výběru, který dosáhl v prvním pololetí letošního roku 9,525 mld. Kč. To znamená meziroční růst za celé pololetí téměř o 12 procent. Útěchou pro české dopravce sotva bude, že 54 % z vybraného mýtného v prvním pololetí uhradili dopravci ze zahraničí.

Vláda nyní schválila, že od 1. ledna 2026 se mýtné poplatky za užívání dálnic a silnic I. třídy opět zvýší. Výběr stoupne celkově o 2,5 %, z toho 1 % činí zdražení základní složky mýta pro nákladní vozidla a zbytek se týká složky CO2 u sazeb za užívání silnic I. třídy pro nákladní vozidla i autobusy. Sazby složky CO2 jsou nyní pro silnice I. třídy nižší než u dálnic a od ledna se tak dorovnají.

Po dvojím zvýšení mýtných sazeb v loňském roce nemůže nikdo čekat, že by dopravci pracující s maržemi v řádu nižších jednotek procent, mohli tuto zvýšenou daň zaplatit ze svých vnitřních zdrojů. Rostoucí cena mýtného tak může mít jediný následek, kterým je zvýšení cen dopravních služeb. Stejně tak si nikdo asi nepředstavuje, že zvýšení složky zpoplatňující emise CO2 bude motivovat dopravce k masivnímu nákupu elektrických nákladních vozů, které jsou na trhu jen v omezeném sortimentu a jejichž cena je stále více než dvojnásobná, využití omezené a síť veřejných dobíječek ještě neexistuje.

Ve světle neustále stoupajících čísel definujících mýtný systém přesto můžeme najít dvě pozitiva. Za zvyšujícím se výběrem mýtného částečně stojí i prodlužování naší dálniční sítě. Ministerstvo dopravy také vyslyšelo požadavky ČESMAD BOHEMIA a zvýšení sazeb neoznámilo na konci roku, ale s půlročním předstihem, a prodloužilo tak dopravcům čas pro vyjednávání o nových cenách za jejich služby. Vyžadujeme, aby se vyšší příjmy z mýta promítly do ještě rychlejší dostavby chybějících odpočívek a zázemí pro řidiče.