Vládním usnesením č. 819 z 9. listopadu 2011 k materiálu „Návrh opatření na zlepšení struktury vozového parku v České republice“ bylo mimo jiné uloženo ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem dopravy, Sdružením automobilového průmyslu a Svazem dovozců automobilů „monitorovat vývoj struktury vozového parku v České republice“. I přes pravidelné plnění toho úkolu však za uplynulé období k žádným pozitivním změnám ve struktuře vozového parku nedošlo.

Průměrné stáří vozového parku osobních automobilů v ČR ke konci roku 2014 dosáhlo 14,49 roku, což je absolutně nejvyšší hodnota od roku 1995. Přitom se dle dostupných statistik od počátku roku 1995 vozový park zvýšil o více než 1,92 milionu ks a v ČR se prodalo přes 3 mil. nových osobních automobilů. Vlivem dovozů ojetých vozidel v nevyhovující věkové struktuře (za období 1995 až 2014 dovezeno celkem téměř 2,64 mil. ks) a stále nízkému počtu vozidel ročně vyřazovaných z provozu, je celkový trend ve vývoji stáří vozového parku v časové řadě rostoucí.

U vozového parku autobusů je situace obdobná. Průměrný věk 19.889 ks registrovaných autobusů dosáhl v konci roku hodnoty 14,85 roku (ke konci roku 2013 to bylo 14,76 roku).

Stárne i většina ostatních kategorií vozidel. Malá užitkové automobily (kat. N1) již dosáhla průměrného věku 11,10 roku (oproti 10,47 roku v konci roku 2013), užitková vozidla kat. N2 mají průměrné stáří 19,83 roku a u vozidel kat. N3 to je 11,29 roku (u této kategorie však jako u jediné došlo oproti roku 2013 k mírnému snížení průměrného stáří). Průměrný věk u traktorů překročil hranici 31 let a průměrné stáří v ČR registrovaných motocyklů se zvýšilo a k 31. 12. 2014 činilo 32,33 roku.

Ani průměrný věk přípojných vozidel (přívěsů a návěsů) není příznivý. V souhrnu za všechny kategorie (O1 až O4) činí 20,98 roku (oproti 20,65 roku v konci roku 2013).

„Z uvedených čísel jasně vyplývá, že obměna vozového parku v ČR je v podstatě u všech kategorií vozidel dlouhodobě nedostatečná“, říká stručně k výše uvedenému prezident AutoSAP Martin Jahn a dodává: „Na základě negativního vývoje je však již třeba konečně přijímat konkrétní opatření, motivující občany k vyřazování přestárlých, ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel z provozu“.

Prvním z takovýchto opatření je novela zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platná od 1. 1. 2015. Ta mimo jiné řeší problematiku tzv. „polopřevodů“ vozidel. Tím by mohlo dojít ke snížení počtu vozidel vedených v Centrálním registru vozidel (zejména o ta vozidla, která možná již fyzicky ani neexistují). Je otázkou, jak se tyto administrativní úkony projeví na složení českého vozového parku v pololetí tohoto roku.

CELKOVÉ REGISTRACE A PRŮMĚRNÝ VĚK VOZIDEL v ČR

Oproti konci roku 2002 (za uplynulých 12 let) došlo u všech kategorií vozidel, s výjimkou užitkových automobilů kat. N3, ke zvýšení průměrného věku.

VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU PARKU OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ

Rozhodující vliv na snížení průměrného stáří vozového parku má zejména trvalé vyřazování starších aut z provozu. K tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999 a 2000 (přechod na povinně smluvní pojištění). Další pokles věku se opět projevil v letech 2009 a 2010 (kampaň kanceláře pojistitelů, poplatky při první registraci a přeregistraci starších vozů).    

STRUKTURA VOZOVÉHO PARKU OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ DLE VĚKU

Podíl vozidel starších než 10 let celkem = 63,28 % (v roce 2013 = 60,86 %)
Podíl vozidel do věku 5 let = 16,61 % (v roce 2013 = 17,61 %)

STRUKTURA VOZOVÉHO PARKU AUTOBUSŮ DLE VĚKU

Podíl vozidel starších než 10 let celkem = 54,04 % (v roce 2013 = 53,42 %)
Podíl vozidel do věku 5 let = 21,69 % (v roce 2013 = 23,58 %)

„Stárnutí“ malých užitkových vozidel od roku 2009 dáno umožněním odpočtu DPH pro firemní osobní automobily.