Evropská unie si v oblasti dekarbonizace dopravy klade velmi ambiciózní cíle a do roku 2035 naplánovala konec spalovacích motorů pro osobní automobily. O několik let později by měly následovat i autobusy a nákladní vozidla. Zatím však provoz jak elektrických vozidel, tak vozidel s vodíkovým článkem, případně přímo spalujících vodík naráží na zcela nedostatečnou infrastrukturu.

Podle dohody mezi Evropskou radou, Komisí a Parlamentem musí být do konce roku 2025 rozmístěna infrastruktura pro elektrické nabíjení určená pro těžká nákladní vozidla (HDV) každých 120 km na 15 % celkové délky sítě TEN-T. Po roce 2025 se tato vzdálenost sníží na 60 km na hlavní síti a na 100 km na globální síti. Mezinárodní unie silniční dopravy IRU ovšem varuje, že cíl 15 % pro infrastrukturu pro nabíjení elektrických vozidel v roce 2025 znamená neúplné pokrytí, které nesplní svůj účel. Ještě horší je situace s vodíkem, návrh Evropského parlamentu na stanovení termínu pro zavedení infrastruktury pro doplňování vodíku do konce roku 2027 se během jednání ztratil. Místo toho budou členské státy připraveny zavést infrastrukturu pro doplňování vodíku až do roku 2030.

Ředitelka IRU pro prosazování zájmů dopravců v EU Raluca Marianová tuto situaci hodnotí slovy: „IRU naléhala na to, aby datum zavedení infrastruktury pro nabíjení elektrickým proudem a infrastruktury pro doplňování vodíku bylo co nejtěsněji sladěno. Tato příležitost byla bohužel promarněna.“

Na zpožďování budování výkonné rychlonabíjecí struktury a vodíkových plniček na páteřní evropské dálniční síti už upozorňují i zástupci automobilového průmyslu.

Prezidentka německé svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová varuje: „Bez dostatečné veřejně přístupné sítě nabíjení a doplňování stanic „energie“ pro těžká nákladní vozidla v dálkové dopravě bude obtížné realizovat přijaté cíle snížení CO2 v tomto segmentu dopravy. Potřebujeme pro to méně byrokracie, jednodušší a rychlejší postupy plánování a schvalování, neboť bezpečné dodávky energie a surovin jsou stejně nezbytné jako technologicky otevřená, tržně založená politika, která neomezuje společnosti a jejich inovace místo toho, aby je zpomalovala regulacemi.“

ČESMAD BOHEMIA upozorňuje, že tyto problémy se vztahují i na Českou republiku. První veřejná čerpací stanice na vodík zde byla otevřena minulý měsíc, výkonné rychlonabíjecí stanice pro těžká nákladní vozidla zatím nejsou na našich dálnicích žádné, nehledě na chronický nedostatek více než tisícovky parkovacích míst pro kamiony. Zároveň jsou vysoké fixní náklady na provoz dobíjecích stanic, musí být dobře vytíženy. Proto musí být jejich výstavba koordinována i s pořizováním elektrických vozidel. A vzhledem k jejich cenám to bez dotací nepůjde. Sdružení prosazuje, aby bylo akceptováno také přechodné období, než nastoupí elektromobilita. Během deseti příštích let může snížit produkci CO2 i využívání trucků a autobusů na LNG, potažmo na bioLNG a neodmítejme ani syntetická uhlíkově neutrální paliva.