Martin Havelka na půl století staré Z25 během 4 dní urazil bezmála 800 km z rodných Škrdlovic na Vysočině až do polských Lazy nad Morzem, kde se konal traktorový sraz pořádaným místním klubem nadšenců pro historické zemědělské stroje.
Stejně jako v loňském roce proběhla cesta bez jakýchkoliv komplikací a Martin Havelka se svým strojem zlomil rekord, když trasu absolvoval o den rychleji, než původně plánoval. O cestě, stroji a o zážitcích z cesty mluvili zástupci Zetoru s panem Havelkou krátce poté, co dorazil do cíle.
Urazil jste 800 km ze Škrdlovic na Vysočině do severopolského města Lazy nad Morzem. Jaká byla letošní cesta a v čem byla jiná ve srovnání s loňskou?
„Letošní trasa kopírovala tu loňskou, až na pár objížděk spojených s výstavbou nových silnic v Polsku, jsem plán dodržel. Největší pozitivní změnou letos bylo počasí, to mi přálo, zmoknul jsem jen jednou (smích). A potom i to, že jsem do cíle dorazil s jednodenním předstihem, což umožnila rychlost stroje a situace na komunikacích, po kterých jsem jel. Čistého času jsem na traktoru strávil přibližně 24 hodin, ale samozřejmě rozložených do několika etap.“
Foto: Martin Havelka se na cestu vydal v neděli 11. 6. o 4 dny později byl v cíli, foto Lenka Myšková
Musel jste se během cesty potýkat s neplánovanými překážkami? A jaké zážitky si z letošní cesty odvážíte?
„Komplikace naštěstí žádné nenastaly, Zetoru 25 patří můj neskonalý obdiv. Během cesty spotřeboval jen 90 l nafty a jinak vůbec nic. Je to zkrátka legendární stroj, se kterým snad každý začínal, a který neustále dokazuje, že v jednoduchosti je síla, spolehlivost a krása. Určitě by zvládl bez komplikací i případnou cestu zpět, nebudu ale nic riskovat a zpátky domů traktor pojede už standardně na vleku.
A pokud jde o zážitky, překvapila mě milá reakce Poláků, ať řidičů, nebo kolemjdoucích, kteří mě během cesty podporovali, mávali, troubili, někteří dokonce na mě čekali, aby se mohli se mnou a traktorem vyfotit. Jedinou nepříjemnosti byl silný protivítr, který fučel po celou cestu.“
Jak jste měl naplánovanou trasu a kolik km jednotlivé etapy měřily?
„Plánoval jsem, že cesta potrvá 5 dní a do Lazy nad Morzem přijedu během čtvrtka. Ovšem v průběhu cesty jsem se rozhodl operativně cestu zrychlit, počasí přálo, tak nebyl důvod to zbytečně prodlužovat. Dokud jsem mohl řídit, jeli jsme (smích). Nakonec jsem do cíle přijel s 24 hodinovým předstihem a překvapil tak i organizátory, kteří nás nečekali. Nejdelší etapa, kterou jsem ujel, měřila 280 km a vedla z Leszna do Szcecinku. Jinak jsem průměrně denně urazil 200 km.“
Foto: Počasí Martinovi Havelkovi přálo, až na jednu přeháňku cestu zvládl suchou nohou, foto Lenka Myšková
Jaký program vás nyní čeká na severu Polska?
„Teď odpočívám (smích), ale přijel jsem tady na sraz historických traktorů, který se tu každoročně koná. Program bude probíhat celý víkend, v plánu je např. hromadný příjezd na místo srazu, spanilá jízda po pobřeží a řada dalších aktivit. Se skončením akce se vracíme domů, tentokrát ale už autem. Traktor tady ještě týden zůstane, než si pro něj přijedu s vlekem a odvezu ho domů.“
Cestoval jste sám, nebo se k vám přidali nějací další traktoristé a nadšenci?
„Ostatní účastníci, kteří cestují po kolech, jsou ještě na cestě, Z25 má své tempo a oni by ji nestačili. Jsem na ně moc rychlý a ujel bych jim (smích). Úplně sám jsem ale necestoval, měl jsem doprovod – syna a partnerku, ta řídila doprovodný vůz a během cesty mě hodně podporovali. Po cestě jsem se setkával s členy klubu historických traktorů a dělal jsem i několik rozhovorů s polskými novináři. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, co nám pomáhali s přípravou a organizací cesty, i všem těm, kteří nám drželi palce.“
Kam vyrazíte s traktorem příště? A zamíříte i v příštím roce opět na sraz do Polska?
Samozřejmě, že se mi v hlavě rodí už další nápady, kam jet, ale to se ještě uvidí, nerad něco předjímám. A ano, rád bych se zúčastnil i příštího srazu tady v Lazech.
Foto: Na konci světa, dál to jde už jen lodí, foto Lenka Myšková
Komentáře