Globální dodavatelské řetězce stále čelí výzvám, které mění dynamiku světového obchodu. Problémy v dopravě z Asie, geopolitické napětí na Blízkém východě, nové celní strategie USA a rozvoj nearshoringu jsou jen některé z faktorů, které ovlivňují ekonomiky mnoha zemí. Přinesou tyto změny příležitosti pro optimalizaci nákladů a rozvoj, nebo naopak prohloubí stávající potíže? Analýza současných trendů a prognóz pro rok 2025 poskytuje přehled o tom, co čeká globální obchod a místní ekonomiky.

Potíže globálního dodavatelského řetězce

Globální dodavatelské řetězce byly narušeny i v roce 2024, ale povaha problémů se poněkud změnila. Útoky Hutiů na lodě plující z Číny je přinutily míjet Suezský průplav a plout kolem Afriky, což několikanásobně zvýšilo náklady a prodloužilo dobu přepravy o několik dní. Podnikatelé to však nepocítili tak silně jako v předchozích letech, a to díky nižší poptávce a velkým zásobám zboží z Číny. Pro rok 2025 bude rozhodující vývoj na Blízkém východě a také celní politika nové americké administrativy. Přestože podniky hledají způsoby, jak snížit náklady a optimalizovat, projekty zahrnující tzv. nearshoring jsou omezené.

Narušení přepravy zboží z Asie, především z Číny, související s útoky na lodě, začalo již v roce 2023. V roce 2024 jsme byli svědky jejich kumulace, což mělo za následek prodloužení doby přepravy o několik dní a výrazné zvýšení nákladů. V červenci loňského roku to bylo již 8.000 dolarů za kontejner. Dnes jsou stále výrazně vyšší než před rokem a pohybují se kolem 5.000 USD, zatímco na konci roku 2023 to bylo 1.500 USD za kontejner. Situace však nezpůsobuje podnikatelům takové potíže jako například během pandemie. Zaprvé, úroveň dovozu z Číny zůstává poměrně nízká, což je způsobeno nižší poptávkou spotřebitelů. Za druhé, společnosti mají značné zásoby a snaží se je nezvyšovat. Nižší objemy přepravy z Asie také znamenají, že v přístavech je méně prostojů, na rozdíl od období pandemie, kdy bylo přetížení lodí mnohem větší.

Výzvy pro dodavatelské řetězce v roce 2025

To, zda bude zpoždění v dodávkách v roce 2025 přetrvávat, do značné míry závisí na událostech na Blízkém východě. Především na tom, zda se mírové dohody skutečně podaří realizovat. Již téměř rok se kvůli častým útokům na obchodní lodě proplouvající Rudým mořem a Suezským průplavem většina tras z Asie do Evropy uskutečňuje okružní cestou kolem Afriky, což prodlužuje dobu přepravy téměř o dva týdny. Pokud se podaří dosáhnout trvalé dohody mezi Hamásem a Izraelem, a zejména pokud bude následovat snížení aktivity islámských bojovníků v Jemenu, pak se sníží náklady a zkrátí doba přepravy.

Dalším faktorem, který letos ovlivní globální dodavatelské řetězce, je celní politika nové americké administrativy. Nový prezident oznámil zvýšení cel na zboží ze všech zemí, včetně až 60 % na zboží z Číny. To zdraží zboží dovážené z Číny do USA, což by mohlo americké společnosti přimět k hledání nových zdrojů. Potenciálně by to mohla být také příležitost pro evropské společnosti, které by mohly zvýšit svou atraktivitu jako potenciální obchodní partner pro americké dovozce.

Důležitým aspektem, který ovlivní mnoho zemí včetně Česka, je samozřejmě stav německé ekonomiky. Tato situace však může být i příležitostí. Stále více západoevropských společností hledá způsoby, jak optimalizovat náklady a být konkurenceschopnější. V současné době německé společnosti montují finální výrobek ve své zemi, ale díly a komponenty odebírají ze zahraničí. Pravděpodobným scénářem je, že v budoucnu bude konečná montáž výrobku přesunuta do jiných zemí, aby se snížily náklady. Některé společnosti již takové kroky dokonce oznámily.

Nearshoring v plenkách

Zatím se setkáváme jen s několika málo projekty v oblasti nearshoringu, tj. přesunu, nebo častěji diverzifikace, podnikových procesů do geograficky bližších lokalit. Konkurenceschopnost evropských zemí vůči Číně je stále diskutabilní, zejména pokud jde o mzdové náklady, dotace nebo náklady na energie. Dokud nebudeme moci hovořit o udržitelném hospodářském oživení v Evropě, bude nearshoringových aktivit chápaných jako „relokace z Asie“ stále málo. Místo toho můžeme očekávat více projektů, kdy se asijské společnosti rozhodnou umístit své vlastní výrobní závody v Evropě, aby byly blíže svým trhům. Zejména v případě projektů čínských investorů je však volba lokality často podmíněna politickými hledisky. V této souvislosti lze očekávat, že jejich aktivity budou spíše směřovat do zemí „přátelštějších k Číně“, jako je Maďarsko a Srbsko. Proto je třeba aktivitu investorů ze zemí, jako je Jižní Korea, Japonsko nebo Indie, sledovat s větší pozorností.