Protest polských dopravců na ukrajinských hranicích trvá nepřetržitě od 6. listopadu loňského roku. Čtyři nejdůležitější silniční přechody jsou zablokovány a doprava přes hranice se pohybuje hlemýždím tempem. V důsledku toho již byla vážně narušena výměna zboží mezi EU a Ukrajinou a výrobní a obchodní společnosti působící na obou stranách hranice utrpěly značné ztráty.

Maciej Wroński, předseda Svazu zaměstnavatelů „Doprava a logistika Polsko“, poukazuje na to, že vláda dosud dopravcům nepředložila konkrétní nápady na řešení jejich problémů a ukončení protestů a schovává se za nařízení EU. Správní orgány však mají k dispozici nástroje, které by mohly podniky v obtížné situaci podpořit.

„Už se píše nový rok 2024 a protesty, které začaly loni, stále pokračují a jejich konec je prakticky v nedohlednu. K protestujícím dopravcům se navíc přidali zemědělci a máme tu poměrně vážný ekonomický problém, protože polské podniky vyvážejí na Ukrajinu zboží v hodnotě asi 10 miliard eur ročně. Máme také politický problém, protože tato situace má negativní dopad na polsko-ukrajinské a také polsko-unijní vztahy. Máme skutečný sociální problém, který byl příčinou těchto protestů, tj. stále nevyřešenou situaci těch podnikatelů, kteří přišli o jediný zdroj obživy spočívající v uskutečňování dopravy na Ukrajinu,“ říká Maciej Wroński pro agenturu Newseria Biznes.

Vzhledem k obtížné situaci způsobené válkou na Ukrajině umožnila EU tamním dopravcům působit na společném unijním trhu. Podle dohody mezi EU a Ukrajinou má jejich licence platit do června 2024. Problémem však je, že ukrajinští dopravci působí na trhu EU se silnou konkurenční výhodou – jejich náklady jsou několikanásobně nižší, což je činí levnějšími, a nevztahují se na ně předpisy EU.

To způsobilo krizi: dopravci v Polsku a několika dalších zemích EU začali přicházet o živobytí a ocitli se na pokraji bankrotu. Začátkem listopadu loňského roku proto zahájili protesty, v nichž mimo jiné požadovali revizi stávající legislativy a obnovení komerčních dopravních povolení pro ukrajinské dopravce, která byla zrušena dohodou mezi EU a Ukrajinou.

Na hranicích s Polskem stále stojí tisíce kamionů v délce několika desítek kilometrů. Čtyři hlavní silniční přechody jsou zablokovány: v Dorohusku, Hrebenném, Korczové a Medice a doprava přes hranice se pohybuje hlemýždím tempem. V důsledku toho již byla vážně narušena výměna zboží mezi Unií a Ukrajinou a výrobní a obchodní společnosti působící na obou stranách hranice utrpěly značné ztráty. Kromě Polska se k protestům na hranicích ze stejných důvodů připojili i dopravci ze Slovenska a Maďarska. Tam se však situaci podařilo uklidnit a doprava byla odblokována.

„Úplná dlouhodobá blokáda je v současné době udržována pouze v Polsku. Situaci zhoršuje skutečnost, že se ke stávkujícím dopravcům přidali i zemědělci, kteří se rovněž cítí ohroženi ukrajinskou konkurencí,“ říká Maciej Wroński.

Začátkem ledna letošního roku se po vánočně-novoroční přestávce k blokování hranic na přechodu Medyka vrátili také zemědělci z podkarpatského sdružení Oszukana Wieś. Po jednání s novým ministrem zemědělství Czeslawem Siekierskim, který ujistil, že požadavky zemědělců budou splněny, od blokády na více než týden upustili. Formální dohoda však stále nebyla podepsána, a tak se zemědělci k protestu vrátili.

Prezident Svazu zaměstnavatelů „Doprava a logistika Polsko“ uvádí, že problém se týká až asi 1.000 polských dopravců, kteří se specializují na dopravu na východ a nyní přišli o hlavní zdroj příjmů. Podle jeho názoru si stát může dovolit nabídnout jim alespoň finanční pomoc, ale bez rozhodných kroků se konflikt a protesty budou stupňovat. I když se je podaří na chvíli uhasit, přetrvávající sociální a ekonomické napětí se po několika měsících vrátí s dvojnásobnou silou.

„Dlouhodobým důsledkem by mohly být i problémy pro polské vývozce, protože pokud nebudou schopni dodat nasmlouvané zboží, mohou si jejich zákazníci najdou jiný zdroj, jiné dopravní cesty. To by mohlo mít negativní dopad i na nepřepravní společnosti. Dlouhodobým efektem může být i to, že někteří dopravci zkrachují, nikdy neobnoví svou pozici, své podnikání a jejich rodiny přijdou o jediný zdroj obživy, na kterém jsou existenčně závislí,“ říká expert.

Jak Wroński upozorňuje, celá situace by mohla vést i ke ztrátě důvěry v novou vládní koalici. Ta totiž prozatím nepředložila dopravcům konkrétní nápady, jak problém řešit, a odvolává se na nařízení EU, čímž naznačuje, že klíč k řešení problému leží v Bruselu.

„Protesty začaly před dvěma měsíci a za tu dobu se neudělalo nic. Mohl se alespoň prosadit konkrétní zákon, čímž by se zabránilo porušování pravidel silniční dopravy ze strany ukrajinských firem. Nebylo učiněno nic, pokud jde o navrhovanou kontrolu odesílatelů, kteří zadávají ukrajinským firmám ty dopravní operace, které by podle zákona neměly provádět. Nevidím zde žádnou vůli k řešení těchto problémů kromě konstatování, že se na tom pracuje. Vzhledem k velmi malé pravděpodobnosti, že Evropská unie od těchto řešení týkajících se výměny zboží s Ukrajinou ustoupí, skončí to všechno jen jako řeči. A to je škoda, protože existují řešení, která by mohla být zavedena a která by snížila sociální napětí a přiměla dopravce k odchodu od hranic,“ hodnotí Maciej Wroński.

Podle sdružení provedli polští dopravci v roce 2021 100.000 silničních přeprav v ukrajinském směru oproti 160.000 přeprav provedených ukrajinskou stranou (podle dvoustranné dohody o mezinárodní silniční dopravě uzavřené mezi Polskem a Ukrajinou). V poslední době se však počet polských přeprav několikanásobně snížil, zatímco ukrajinští dopravci zvýšili počet přeprav nejméně o 500 %, protože objednavatelé využili situaci a upustili od dražších služeb v EU, když začali využívat mnohem levnějších ukrajinských dopravců.