V rámci Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice diskutovali v Mladé Boleslavi představitelé české vlády v čele s premiérem, se zástupci Sdružení automobilového průmyslu, reprezentanty energetického a telekomunikačního odvětví i odborníky z univerzit a zahraničními hosty, o podmínkách, které jsou klíčové pro trvalý rozvoj a konkurenceschopnost tuzemského automobilového odvětví.

Pořadatelem v pořadí již druhého Kolokvia bylo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). K nejvýznamnějším závěrům letošního setkání patří důraz na urychlení realizace pětadvaceti bodového Akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Ten staví na 4 základních pilířích: elektromobilitě, autonomním řízení, digitalizaci a vzdělávání společně s výzkumem a vývojem. Vzhledem k vývoji, ke kterému od posledního jednání došlo, vyjádřili účastníci rovněž potřebu diskutovat o nových námětech. Jejich naplnění přispěje k úspěšnému rozšíření elektrifikovaných vozidel a rozvoji nových obchodních příležitostí v oblasti chytré mobility i v podmínkách České republiky.

Závěry v pořadí již druhého Kolokvia poukázaly na výzvy, jimž automobilový průmysl čelí a k jejichž úspěšnému zvládnutí potřebuje aktivní spolupráci ze strany státu a samospráv. Na základě současných trendů je jisté, že budoucí podobu tohoto odvětví budou vedle samotné průmyslové výroby stále více ovlivňovat i služby a digitální technologie. Tyto změny staví celý obor před velké výzvy, ale – pokud se podaří naplňovat stanovené úkoly – současně i před nové příležitosti.

Emise CO2

Výzva o větší součinnost ze strany vlády, samospráv i zástupců dalších segmentů tuzemského hospodářství nabírá na urgenci i v souvislosti s nedávno schválenou regulací EU stanovující ambiciózní emisní cíle pro roky 2025 a 2030. Jejich splnění se neobejde bez masivního příklonu k elektrifikované mobilitě. Již v roce 2020 nabíhá a od 2021 bude pro všechny prodané vozy platit průměrný emisní limit 95 g CO₂ na ujetý kilometr. V roce 2030 dokonce 59 g/km oxidu uhličitého na ujetý kilometr. I pro vozový park osobních vozidel státní správy a samospráv budou platit přísná pravidla pro dodržení flotilových emisí. Téměř 30 % nově pořízených vozů musí mít do roku 2025 emise oxidu uhličitého do 50 g/km CO₂ a nulové emise v následném období do roku 2030. Obdobná pravidla budou platit i pro větší užitková vozidla a autobusy.

„Pokud se nepodaří ve spolupráci s vládou, zainteresovanými stranami, regiony a obcemi zachytit nové trendy spočívající v nástupu alternativních pohonů, digitalizace či autonomního řízení, ohrozí to budoucí výkonnost tuzemského automobilového průmyslu a tudíž i celé české ekonomiky,“komentuje současný stav Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP.

Účastníci setkání diskutovali nejen o plnění již definovaných opatření, ale také o nových podnětech, které vzešly z prezentací úspěšných aktivit realizovaných v zahraničí.

Elektromobilita

Zásadní regulatorní změny nás čekají již v příštím roce. Vzhledem k ambici, kterou nastavila regulace EU, musí výrobci mezi lety 2020 až 2025 provést zásadní změny v pohonech vozidel. Vytyčená opatření, která je nutné realizovat neprodleně, vychází proto i z příkladů dobré praxe v jiných zemích. Česká republika se v tomto kontextu musí rozhodnout, zda bude v této oblasti aktivní a zajistí tak i v dalších letech podmínky pro rozvoj automobilového sektoru a tím i celé společnosti.

Řadu věcí se realizovat podařilo. Například operativní leasing byl začleněn mezi podpůrné nástroje při nákupu elektromobilů ze strany samospráv. Zavedeny byly speciální registrační značky pro elektromobily spolu s odpuštěním registračního poplatku. Nyní by bylo vhodné navázat na ně další praktická a motivující zvýhodnění.

Zcela zásadní podmínkou je podpora veřejné dobíjecí infrastruktury. To vyžaduje rovněž zjednodušení, zefektivnění a sjednocení povolovacích procesů pro její rychlejší budování a rozvoj. Je vítáno, že Ministerstvo životního prostředí k tomu připravuje podpůrný program. V jeho přípravě by se ale mělo rychleji pokročit.

Vedle rozvoje dobíjecí infrastruktury má klíčový význam i stimulace zákaznické poptávky prostřednictvím opatření v oblasti daní. Kratší doba odepisování pro elektromobily a nabíjecí stanice však zatím nenašla podporu zákonodárců. Opatření, která úspěšně fungující v zahraničí, mohou rozvoj elektromobility v ČR rozhýbat.

Chytrá mobilita

Chytrá mobilita staví mimo jiné na rozvoji systémů autonomního řízení vozidel a využívání dat generovaných v čím dál větší míře vozidly i infrastrukturou. Prostor pro bezpečné testování autonomních vozidel na uzavřených polygonech v ČR je však v současné době velmi omezený. AutoSAP tak vítá vypsání zakázky na studii příležitosti, současně apeluje na urychlení kroků vedoucích k realizaci národního testovacího polygonu. Stejně tak by měla být uspíšena příprava legislativních změn potřebných k provozu vozidel s různými úrovněmi automatizace.

Rozvoji digitalizace a služeb s ní spojených by, vyjma dobudování rychlého pevného a mobilního internetu, pomohlo zejména vytvoření a otevření datové platformy státu. Ta může podpořit další využívání dat veřejné správy a samospráv souvisejících s mobilitou. Klíčem bude i posílení inovačních kompetencí využitelných pro automobilový průmysl a jejich implementace do praxe. Pro zlepšení a rozvoj chytré mobility by proto měl vzniknout ve spolupráci s vládní agenturou pro podporu podnikání a investic – CzechInvest – tzv. Mobility Innovation Hub. Jeho cílem je vytvořit prostředí pro podporu inovativních projektů, posílení spolupráce mezi vysokými školami, VaV institucemi, průmyslem a veřejnou sférou, jakož i vytvoření platformy pro vývoj a testování nových technologií a prototypů.

Apel

Sdružení automobilového průmyslu proto apeluje na vládu ČR v čele s premiérem Andrejem Babišem, aby závěry Memoranda o budoucnosti automobilového průmysluv České republice z roku 2017 našly naplnění a aby se v mnoha oblastech postupovalo rychlejším tempem. Důležitou podmínkou k naplňování konkrétních opatření v oblasti čisté a chytré mobility je nepochybně zajištění dostatku odborníků na straně veřejného sektoru.