Mnoho poprvé. I tak bychom mohli shrnout letošní 42. ročník nejprestižnější dálkové rallye světa. Dakar se totiž poprvé odehrál v Saudské Arábii, severočeský tým MKR Technology pro něj postavil první hybridní kamion na světě a poprvé do cíle úspěšně dojely také všechny nasazené speciály z židovického technologického centra. Šéf tým Mario Kress byl tudíž po příletu do Čech viditelně spokojený.

„Spokojený člověk být vlastně nikdy nesmí,“ zamítnul tvrzení s úsměvem vyhlášený konstruktér a šéf týmu MKR Technology Mario Kress, když současně dodal. „Ale pravda je, že letošní Dakar se nám povedl tak, jak jsme chtěli, takže určitě můžeme mluvit o celkové spokojenosti. Jediné, co se nám nepovedlo, bylo pódium. Na druhou stranu, to nebylo naším cílem. Věděli jsme, s čím do Dakaru jdeme a snažili jsme se krotit všechny emoce.

Dakar byl letos úplně jiný a z mnoha pohledů zcela nový, takže jsme se museli všichni udržet na uzdě, neudělat zbytečné chyby, a naopak se poučit z těch předchozích, a právě to se na sto procent podařilo. Celý tým šlapal naprosto skvěle a jak posádky, tak celý mechanický tým předvedli fantastickou souhru, ze které mám upřímně velkou radost. Je to výborná investice do budoucna. Máme na čem stavět a ukázali jsme, že se s námi musí počítat, byť se nám pódium letos vyhnulo,“ shrnul spokojeně lednový Dakar Mario Kress.

Severočeský tým MKR Technology do letošního 42. ročníku vůbec poprvé nasadil čtveřici závodních kamionů Renault Trucks, z nichž jeden se přímo zapisuje do historie jako první hybrid, který v těžké soutěži odstartoval, ale současně ji také celou úspěšně absolvoval.

„Hybrid pro nás byl velkou výzvou, ale také velkou neznámou. Neměli jsme za sebou tolik potřebných testů v těch nejtvrdších podmínkách, takže Dakar byl zejména velkým testem, během kterého jsme získali to nejcennější, a to jsou technická data, která nyní můžeme použít k jeho dalšímu vývoji. Radost mi dělá skutečnost, že na celém systému jsme museli řešit vlastně jen dětské nemoci,“ podotkl Mario Kress.

Kvartet severočeských renaultů vedli holandští piloti třech týmů, které spolu vzájemně spolupracovaly. Na palubě ostře sledovaného hybridu označeného C 460 Hybrid Edition za volantem seděl Gert Huzink z týmu Riwald Dakar. Jeho týmový parťák Pascal de Baar usedl do trambusového renaultu K520, stejně jako Richard de Groot ze stáje Firemen Dakar. Rudý speciál Renault CBH 4×4 s „čumákem“ přezdívaný Sherpa už tradičně vedl Martin van den Brink z Mammoet Rallysport. Šanci na úspěch měl každý z vyrovnaných pilotů. V průběhu závodu v elitní desítce nechyběl žádný z nich. Pódium ale uniklo hned několikrát. Nejlepším místem tak zůstaly čtvrté příčky Gerta Huzinka a Richarda de Groota.

Letošní Dakar byl zcela jiný. Závodní trasy se po devíti letech přesunuly z Jižní Ameriky právě do Saudské Arábie. Na programu bylo dvanáct etap a jeden den volna. Závod odstartoval v Džiddě a skončil po dvou týdnech v Qiddiyi. V součtu posádky kamionů musely zdola téměř sedm tisíc devět set kilometrů, na kterých bylo přes pět tisíc měřených. Z více než poloviny je tvořil písek a zrádné písečné duny. I přesto se Dakar řadil k těm nejrychlejším.

„Organizace ale byla na super úrovni a osobně změnu beru jako velký krok kupředu. Zatímco v Americe se řada etap musela nejednou rušit, protože trasy byly silně ovlivněny výkyvy počasí, tady byla organizace tras výrazně lepší. Na úplně jiné úrovni navíc bylo celkové pokrytí komunikace. Je samozřejmě otázka pohledu sportovní stránky, ale pro nás je samozřejmě civilizovanější prostředí výhodnější,“ popsal rozdíly Mario Kress.