V dubnu letošního roku přijala Rada EU společný postoj k revizi nařízení 883/2004 a 987/2009 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. O necelý měsíc později poslali zástupci devíti klíčových dopravních organizací výzvu orgánům EU, aby tuto reformu okamžitě zastavily. Zjišťujeme, proč je možnou hrozbou pro země střední a východní Evropy.

Co se mění – hlavní body novely

Nová pravidla rozšiřují definici pluriaktivity. V kontextu nařízení EU o koordinaci systémů sociálního zabezpečení se jí rozumí situace, kdy osoba pracuje nebo je aktivní ve více než jednom členském státě EU současně nebo v podobném období.

Novela předpokládá, že řidič pracující v různých zemích bude podléhat systému pojištění v místě, kde dosahuje největších příjmů, a nikoli v místě sídla přepravní společnosti. V praxi to znamená, že přepravní společnost ze střední Evropy může být povinna platit odvody v jiné zemi (např. v Německu, Nizozemsku nebo Belgii) podle toho, kde vyřizuje nejvíce zakázek. Tato situace se navíc může během roku měnit s tím, jak se mění počet zakázek pro jednotlivé země.

Změny předpisů navíc vyžadují, aby dopravní společnosti před každou cestou nahlásily své řidiče do systému pojištění (tzv. prenotifikace) a také aby získaly formulář A1, který je potvrzením o pojištění zaměstnance ve vysílající zemi. To ochromí práci řidičů, kteří v případě cross-trade a kabotážních zakázek často dostávají zakázky doslova ze dne na den, a nestihnou proto požadované prohlášení vyřídit.

Proč dopravní organizace bijí na poplach?

Tuto výzvu podepsaly největší dopravní organizace z pěti zemí střední a východní Evropy:

• Sdružení zaměstnavatelů „Transport a logistika Polsko“ (TLP) – Polsko
• Sdružení mezinárodních autodopravců (ZMPD) – Polsko
• Celopolské sdružení zaměstnavatelů v silniční dopravě (OZPTD) – Polsko
• Polský svaz dopravy (PUT) – Polska
• Svaz průmyslu a dopravy České republiky – Česko
• Národní sdružení autodopravců Maďarska (NiT Hungary) – Maďarsko
• Dopravní sekce Hospodářské komory Slovinska – Slovinsko
• Sdružení chorvatských autodopravců (UHCP) – Chorwacja
• Dopravní asociace Hospodářské komory Slovinska – Slovinsko

Odvětví bije na poplach, protože náklady na zahraniční odvody snižují ziskovost všech dopravních podniků. Vznikají také administrativní náklady spojené například se zaměstnáváním dalších pracovníků, systémy pro sledování objednávek a přednostní přípravou formulářů A1.

Přitom dopravci ve střední a východní Evropě jsou často mikro a malé společnosti, které pracují s nízkými maržemi a mají omezenou personální infrastrukturu. Nutnost jejího náhlého rozšíření povede ke snížení konkurenceschopnosti vůči západním provozovatelům.

Navíc řidič, který podléhá několika pojistným systémům, nemusí v žádné zemi dosáhnout minimálního pojistného pro nárok na důchod. Nebo bude muset projít složitými, roky trvajícími procedurami sčítání dob pojištění z různých zemí.

Dopad na trh a životní prostředí

Dopad pozměněných právních předpisů bude ve skutečnosti mnohem širší. Nedostatečná flexibilita při provádění objednávek cross-trade a kabotáže může vést ke zpoždění a omezení dostupnosti služeb. Dopravci jednoduše nebudou schopni realizovat krátkodobé objednávky.

Navíc se budou snažit “uzamknout“ delegování v jedné zemi, takže mnoho návratů bude “naprázdno“. To zvýší náklady na pohonné hmoty a emise CO2, což je koneckonců v rozporu s klimatickými cíli EU.

Co navrhují zástupci odvětví?

V uvedené výzvě dopravní organizace navrhují, aby EU okamžitě zastavila práce na změnách a zahájila rozsáhlou konzultaci s odvětvím TSL. Upozorňují na možnost zjednodušení postupů před podáním oznámení a formulářů A1, např. prostřednictvím automatizovaných IT systémů.

Kromě toho vyzývají k využití přechodných období, která by podnikům umožnila provést nezbytné změny bez náhlého zvýšení provozních nákladů. Rovněž nastolili otázku harmonizace pravidel s tržní realitou a zejména vyjasnění definic sídla a systému tak, aby odpovídaly praxi vysílání řidičů.

Rada EU ani EK prozatím na výzvu oficiálně nereagovaly. Legislativní postup stále probíhá. Dopravní organizace však lobbují, zejména za vypuštění ustanovení o „pluralitě“ a povinnosti předběžného oznámení.