Roztržení pneumatiky za jízdy má následky přímo úměrné hmotnosti vozidla, u kterého k defektu došlo. Situace tohoto druhu se nestávají příliš často, ale následky mohou být nebezpečné. Proto vývojáři již řadu let pracují na systémech, které mají řidiče před následky výbuchu pneumatiky ochránit. Ty jsou popsány v následujícím článku.

Ve statistikách příčin nehod nenajdeme přesné údaje o tom, kolik z nich bylo způsobeno prasknutím pneumatiky. Na druhou stranu fotografie vozidel po srážkách z této příčiny ukazují, jak nebezpečné takové situace jsou. Není tedy divu, že systémy ochrany proti roztržení pneumatiky se těší poměrně velkému zájmu. Paradoxně však nikoli v Evropě, ale v zámoří.

Roztržení pneumatiky: příčiny a následky

K roztržení pneumatiky může dojít z mnoha důvodů, z nichž nejčastější jsou:

• jízda při příliš nízkém tlaku,
• překročení zatížení stanoveného výrobcem pneumatiky (rychlost, nosnost),
• používání opotřebovaných pneumatik s poškozeným běhounem,
• přehřátí pneumatik, ke kterému může dojít například v důsledku závady na brzdovém systému.

Bez ohledu na příčinu, která vedla k výbuchu pneumatiky, jsou následky obvykle vážné. Řidič pocítí prudké trhnutí volantem směrem k poškozenému kolu. To vede k okamžité a obtížně korigovatelné změně jízdního pruhu, která může skončit srážkou s jinými vozidly nebo vyhozením vozu z jízdního pruhu. Zdůrazněme, že nejnebezpečnější není samotné prasknutí pneumatiky, ale následky v podobě ztráty stability v jízdním pruhu a řiditelnosti.

Nápady z doby před 50 lety

To si uvědomili již před více než půl stoletím i konstruktéři prvních systémů na ochranu vozidel před účinky výbuchu pneumatiky. V 70. letech 20. století se v USA používaly speciální stabilizační pružiny, které se montovaly mezi těhlici a rám vozidla. Při běžné jízdě zvyšovaly odpor v systému řízení, ale po výbuchu účinně stabilizovaly i těžká vozidla. Systém byl úspěšně testován na 36tunovém nákladním automobilu, který jel rychlostí téměř 100 km za hodinu.

V následujícím desetiletí byly pružiny nahrazeny hydraulickými mechanismy, které se montovaly mezi rám a tyč řízení. Princip činnosti zůstal stejný, ale hydraulika kladla při běžném provozu vozidla o něco menší odpor. Na videu níže si můžete ověřit účinnost těchto systémů na různých vozidlech z tohoto období.

Moderní systémy

V USA jsou dnes systémy ochrany proti roztržení pneumatiky založeny na popsaném principu z doby před 50 lety. Zajímavé je, že i přes jejich účinnost nejsou stejně jako u nás v silniční dopravě příliš rozšířené, i když jsou stále běžnější než v Evropě. V zámoří je však častěji montují majitelé největších obytných vozů. Podle amerických zákonů je možné vozidlo tohoto typu s hmotností do 11 tun řídit bez zvláštních zkoušek, a právě u těchto modelů se nejčastěji setkáváme s hydraulickými systémy, které mají zabránit následkům prasknutí pneumatiky.

Asiaté však mají jiný přístup. Tahač BAIC Fuxing 580, který získal titul Čínský kamion roku 2024, je vybaven elektronickým systémem pro stabilizaci jízdní dráhy po výbuchu pneumatiky. O použitém řešení nejsou k dispozici žádné konkrétní informace, takže se zdá, že se jedná o jakýsi velmi pokročilý systém kontroly trakce.

Tchajwanská společnost TESD zase navrhuje namontovat na kolo speciální obruč, která zabraňuje prokluzování nebo sklouzávání pneumatiky z ráfku. To umožňuje řidiči udržet kontrolu nad jízdní dráhou vozu, a dokonce i účinně brzdit.

A co autonomní nákladní vozidla?

Výše popsané systémy jsou navrženy tak, aby zvýšily šance řidiče dostat vozidlo pod kontrolu po výbuchu pneumatiky. Ale co když řidič není v kabině? Koneckonců, autonomní nákladní vozidla jsou stále populárnější.

Tento problém si uvědomuje americká společnost Kodiak Robotics. Její inženýři sestrojili aktivní systém, který okamžitě rozpozná náhlou ztrátu tlaku v pneumatikách. Na základě toho ovládá řízení a brzdový systém tak, aby se zachoval směr jízdy z doby před rychlou ztrátou a vozidlo mohlo nouzově zastavil.