Australští vědci prokázali, že nevyspalí řidiči mohou představovat riziko srovnatelné s řízením pod vlivem alkoholu. Riziko způsobení nehody se při nedostatečném spánku zdvojnásobuje. Až jedna z pěti nehod může být způsobena únavou. Jak uvádí Newseria, vědci poukazují na to, že problémem je obtížné měření „ospalosti“ řidiče při kontrolách. Podařilo se jim však naznačit, kolik hodin spánku by měl řidič předtím, než vyrazí na silnici, naspat.

Méně než pět hodin spánku je jako mít půl promile

„Stupeň zhoršení kondice související s množstvím spánku lze porovnat s rizikem pozorovaným při konzumaci alkoholu. Na základě studií, které jsme vyhodnotili a metaanalyzovali, jsme zjistili, že při koncentraci alkoholu v krvi 0,05 [tj. 0,5 promile – pozn. red.] je riziko stejné, jako kdyby řidič předchozí noc spal pět hodin nebo méně,“ říká v rozhovoru pro Newseria Innowacje doktorka Madeline Sprajcerová z Appletonova institutu při Central Queensland University v Adelaide v Jižní Austrálii.

Australští vědci analyzovali literaturu na toto téma a výsledky více než 60 dosavadních laboratorních a terénních studií. Na jejich základě dospěli k závěru, že po šesti nebo sedmi hodinách spánku obvykle dochází k mírnému zhoršení schopnosti bezpečně řídit. Pravděpodobnost způsobení nehody je pak asi o 30 % vyšší než po více než osmi hodinách spánku, kdy je řidič plně odpočatý. Naopak po čtyřech nebo pěti hodinách spánku dochází k tak velkému poklesu řidičských schopností, že pravděpodobnost nehody je dvakrát vyšší.

Vyrážíte na cestu? Dobře se vyspěte!

„Na základě naší studie můžeme stanovit minimální dobu spánku v noci před jízdou na pět hodin, ale v ideálním případě by si měl člověk dopřát sedm až devět hodin spánku. Abychom formulovali jednoduché měřítko, můžeme říci, že pokud člověk spal méně než pět hodin, raději by neměl řídit. Dostatek spánku je velmi důležitý pro efektivní fungování. Únava ovlivňuje nejen kognitivní schopnosti, čímž máme na mysli reakční dobu, paměť, schopnost vykonávat složité úkoly – všechny činnosti nezbytné pro každodenní fungování, včetně fungování sociálního. Dostatek spánku je velmi důležitý také ze zdravotních důvodů. Nedostatek spánku může negativně ovlivnit duševní i fyzické zdraví,“ zdůrazňuje doktorka Madeline Sprajcerová.

Výsledky analýzy jsou námětem k diskusi o tom, zda je možné postihovat řízení při nedostatku spánku, jako je tomu v případě řízení pod vlivem alkoholu. Uplatňování takové legislativy by však bylo velmi problematické. Zatímco v případě řízení pod vlivem alkoholu lze střízlivost rychle ověřit pomocí dechové zkoušky při silniční kontrole, úroveň únavy podobným způsobem změřit nelze. Kromě toho je usednutí za volant po požití alkoholu otázkou volby. Dostatek spánku nelze vždy ovlivnit, např. nespavost, malé děti, ke kterým je třeba v noci vstávat, práce na směny atd. Australští vědci hodnotili možnost postihu za řízení bez dostatečného spánku.

„Pokud bychom zavedli nějaký trest za řízení bez dostatečného odpočinku, pravděpodobně by se uplatnil v případě dopravní nehody. Například pokud řidič způsobí nehodu a podle nové legislativy se zjistí, že řídil bez dostatečného odpočinku, možná by mohl být prohlášen za nezpůsobilého k řízení z důvodu únavy a mohl by nést právní odpovědnost. Na základě našich nedávných konzultací by taková legislativa měla svůj smysl,“ hodnotí výzkumnice z CQUniversity.

Aby bylo možné ověřit, zda je řidič dostatečně odpočatý, bylo by nutné mít přístup k jeho EKG, EMG, kožní galvanické odezvě (GSR) a dýchání. Takové testy jsou zatím možné pouze v laboratorním prostředí. Jedinou strategií, která může omezit fenomén příliš unaveného řidiče, je tedy informační kampaň.

„Doufám, že tato studie vyvolá diskusi o zavedení postihů pro unavené řidiče, nebo alespoň zlepší informovanost veřejnosti a přiblíží lidem dopady nedostatečného spánku na schopnost řídit,“ věří doktorka Madeline Sprajcerová.