Před půl rokem jsme psali o probíhajícím výzkumu pro zprávu ETF, Evropskou federaci pracovníků v dopravě. Již tehdy jsme z ní mohli vyčíst první, velmi znepokojivé závěry: řidiči jsou profesní skupinou, která je vystavena různému tlaku ze strany zaměstnavatelů, jsou přetížení a nevyspalí. Co dalšího jsme se z úplné zprávy dozvěděli? Mimo jiné to, že nejméně 30 % řidičů nákladních vozidel v posledních 12 měsících usnulo za volantem.

Co je ETF?

Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF) je celoevropská odborová organizace, která sdružuje více než 200 odborových svazů v dopravě z Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a střední a východní Evropy. Zastupuje více než 5 milionů pracovníků v dopravě ve 40 evropských zemích. ETF správně poukázala na to, že se hodně mluví o přetěžování řidičů. Poslední výzkum v této oblasti je však starý 15 let. Federace proto v průběhu roku a půl provedla průzkum u 2.861 řidičů nákladních automobilů, autobusů a autokarů po celé EU.

Hlavní závěr průzkumu?

60 % profesionálních řidičů na evropských silnicích je přetížených.

Výsledky průzkumu ukazují, že přibližně dvě třetiny profesionálních řidičů se při řízení pravidelně cítí unavení (66 % dotázaných řidičů autobusů a autokarů; 60 % dotázaných řidičů nákladních vozidel). Přibližně 30 % dotázaných řidičů přiznalo, že v posledních dvanácti měsících alespoň jednou usnuli při řízení (24 % řidičů autobusů a autokarů; 30 % řidičů nákladních vozidel). Řidiči většinou takové události nehlásí, protože se obávají, že by to mohlo mít dopad na jejich zaměstnání. Skutečný rozsah problému by tedy mohl být mnohem větší. Navzdory uznání únavy jako rizikového faktoru nehod a navzdory existenci právních předpisů na evropské úrovni týkajících se doby řízení nebo doby odpočinku tato studie ukazuje, že únava řidičů je rozšířeným problémem v celé Evropě.

Z 2.159 dotázaných řidičů nákladních automobilů jich 648 v předchozích 12 měsících usnulo při řízení. 11 % z nich usnulo více než třikrát.

33 % řidičů autobusů a 28 % řidičů nákladních automobilů uvedlo, že při řízení pociťují únavu často, zatímco 33 % řidičů autobusů a 32 % řidičů nákladních automobilů pociťuje únavu při řízení občas (každou pátou nebo devátou jízdu). Když tato čísla sečteme, zjistíme, že 66 % řidičů autobusů a 60 % řidičů nákladních vozidel pociťuje za volantem únavu pravidelně. Oproti tomu pouze čtvrtina řidičů autobusů a autokarů (24 %) a řidičů nákladních vozidel (25 %) pociťuje účinky únavy zřídka. A pouze 7 % řidičů autobusů a 11 % řidičů nákladních vozidel únavu při řízení nepociťovalo nikdy.

Přesčasy a nedostatek spánku jsou v dopravě normální

K únavě přispívá především dlouhá pracovní doba. Čas strávený „za volantem“ ponechává minimální prostor pro základní potřeby regenerace nebo regeneračního spánku, natož pro dosažení uspokojivé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. 88 % dotázaných řidičů nákladních automobilů pracovalo více než 40 hodin týdně, což je v tomto odvětví považováno za normální. 53 % dotázaných řídilo více než 50 hodin týdně.

Řidiči autobusů, autokarů a nákladních automobilů navíc často uvádějí, že musí přestávky využívat k činnostem, které představují takzvanou „jinou práci“. Úkoly, jako je vyhledávání parkovacích míst, dohled nad nakládkou nebo vykládkou, komunikace s dispečery nebo zákazníky a studium trasy. V důsledku toho…

…řidiči velmi často jednoduše vynechávají přestávky

Velkým problémem pro řidiče je také špatná kvalita odpočinku. Kvalitu spánku často zhoršuje přerušování a špatné podmínky pro spánek. Výjimka EU týkající se trajektů a vlaků umožňuje zaměstnavateli započítat dobu, kterou řidič stráví na cestě trajektem nebo vlakem, jako dobu odpočinku. Tyto údajné doby odpočinku a schopnost řidičů spát jsou však obvykle vážně narušeny. Výjimku pro trajekty a vlaky lze legálně uplatnit pouze v případě, že řidič má k dispozici palandu nebo lehátko; řidiči, kteří se zúčastnili studie, však zdůraznili, že během takových cest často nemají k dispozici vhodné zázemí k odpočinku. Mnoho řidičů, kteří se zúčastnili studie, uvedlo problémy v podobě nepravidelného pracovního rozvrhu. Střídání směn, práce ve dne i v noci vede k narušení pravidelného denního rytmu člověka.

Více než 25 % řidičů kamionů navíc přiznalo, že kvůli termínům nebo pravidlům pracovní doby nezastavili na odpočinek více než třikrát, přestože se cítili velmi unavení z jízdy.

Řidiči také uváděli, že musí pracovat v obtížných a nepohodlných podmínkách, které přispívají k únavě. Každodenní hluk a mechanické vibrace uvnitř vozidla přispívají k nepohodlí. Problémem je zejména horko, protože klimatizace v nákladních vozidlech a autobusech je často nedostatečná. Spánek v kabině často narušuje chybějící parkovací klimatizace. Na nehlídaných parkovištích, kterých je naprostá většina, navíc panuje neustálý strach z krádeží či přepadení.

V podnicích, kde se nezaznamenává pracovní doba, je unavených 87 % řidičů

Způsob záznamu pracovní doby také koreluje s únavou řidiče. Pracovní doba není vždy striktně zdokumentována: pouze 61 % řidičů autobusů a autokarů a 52 % řidičů nákladních vozidel v průzkumu ETF uvedlo, že společnost jejich pracovní dobu důsledně sledovala. 12 % respondentů uvedlo, že jejich pracovní doba byla dokumentována sporadicky, a 9 % řidičů autobusů a autokarů a 16 % řidičů nákladních vozidel uvedlo, že jejich společnost jejich pracovní dobu vůbec nedokumentovala. Procento řidičů prohlašujících, že jejich pracovní doba je řádně zdokumentována, se jeví relativně vysoké ve srovnání se skutečnou situací v odvětví dopravy. Z rozhovorů ETF se zástupci odborů i samotnými řidiči jednoznačně vyplývá, že řádná dokumentace pracovní doby byla méně častá, než naznačují výsledky průzkumu. Většina účastníků průzkumu byli členy odborů, takže se na ně vztahovaly kolektivní smlouvy, což se promítlo do mnohem lepšího procenta respondentů, kteří správně (a důsledně) zaznamenávají pracovní dobu. Zatímco 89 % řidičů nákladních vozidel hlásí použití tachografu, pouze 61 % řidičů autobusů a autokarů má toto zařízení na palubě svého vozidla. Tachografy dokumentují hlavně dobu jízdy a pouze nepřímo pracovní dobu.

Závěry? Potřebujeme změny v zákonech a nový přístup zaměstnavatelů

Studie ETF jasně ukazuje, že současné právní předpisy nemají na bezpečnost řidičů v silniční dopravě naprosto žádný vliv. Je třeba si také uvědomit, že přetažený profesionální řidič ohrožuje nejen sebe, ale i běžné účastníky silničního provozu. Poptávka po přepravě zboží neustále roste a počet zaměstnanců ochotných riskovat život za volantem se neustále snižuje. 30 % dotázaných bylo ve věku 45-54 let, dalších 30 % ve věku 55-67 let. Mladí lidé (21-34 let) tvořili pouze 14 % dotázaných. Máme tedy odvětví s obrovskou poptávkou prakticky ze všech odvětví trhu, které je neatraktivní, nepohodlné, nebezpečné, s více než polovinou pracovní síly v předdůchodovém věku. Není to náběh na solidní krizi?