Budoucnost logistiky souvisí s rozvojem umělé inteligence a využití dat

9 února 2021, 19:42

Posledních deset let bylo pro logistický obor obdobím zavádění inovací tempem, které je dosud nejrychlejší v historii.

„Využití sítí, informací o zásilkách i procesech, hledání stále efektivnějších postupů a tlak zákazníků na sdílení informací o průběhu jejich zakázek je ve srovnání v rokem 2010 na diametrálně odlišné kvalitativní i kvantitativní úrovni. Tento trend bude bezpochyby pokračovat a pravděpodobně se v příštích deseti letech bude nadále zrychlovat,“ říká Jan Kodada.

Blockchain a transparentnost

Jan KodadaBlockchain je s určitou mírou zjednodušení, které je možné chápat jako distribuovanou informační databázi, která existuje na mnoha počítačích ve stejnou chvíli. S každou novou transakcí je přidán k předchozímu bloku informací další, nový blok opatřený časovou značkou a je bezprostředně sdílen se všemi ostatními počítači v síti. Tak postupně vzniká řetěz jednotlivých bloků, tedy „block-chain“. Tento systém je mimo jiné své výhody vysoce odolný vůči jakýmkoli manipulacím s daty, protože v síti počítačů je celá řada kopií dat.

„Podobně přesné a komplexní informace o zásilkách, navíc sdílené všemi zúčastněnými články logistického řetězce, změní s nejvyšší pravděpodobností v příštích letech zásadním způsobem vnitřní procesy v logistice, ale také ve výrobě i na straně odběratelů,“ uvádí Jan Kodada.

Změna role člověka a využití rozšířené reality

Přesné informace o stavu, vlastnostech a lokalizaci zboží, automatizace v kompletaci jednotlivých zásilek a údaje o skladových kapacitách dostupné v reálném čase jsou nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují efektivitu celého fungování skladů logistických společností.

Digitalizované databáze dostupných informací o zboží, jeho vlastnostech nebo uložení jsou standardem již dnes.

„Systémy řízení skladu, jako je například oWMS využívaný v současnosti společností GW, pak pomáhají s optimalizací toků zboží a identifikací správných rozhodnutí v rámci skladových operací a postupů.  V příštím desetiletí patrně dojde k dalšímu rozšíření automatizace v tomto procesu. Poměrně rychle budou šířeji využívány také robotické systémy pro kompletaci zásilek před výdejem ze skladu, stejně jako při zaskladnění přijatého zboží,“ předpokládá Jan Kodada.

Pokud se jedná o využití lidských zdrojů, jejich role se bude i nadále posunovat od relativně mechanických manuálních činností směrem k operátorskému a manažerskému způsobu práce.

Internet věcí

Společným jmenovatelem další úrovně zpracování a využití informací v logistice souvisí s vlastnostmi a daty, která budou věci, tedy zboží a zásilky, schopné nést a sdílet je v navazujících systémech. Investice do oblasti propojení fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení dlouhodobě meziročně rostou a logistický sektor v jejich využití vidí mimořádnou příležitost.

„Inovativní technologie a systémy, ať už je to řízení skladů, sledování zboží a jeho vlastností nebo audiovizuální nástroje pro pracovníky skladu, se nemohou posunout do další fáze evoluce bez toho, aby do nich přitékaly potřebné informace o stavu, kapacitě, poloze jednotlivých komponentů, článků a objektů logistického procesu. Internet věcí je ale rychle se rozvíjejícím odvětvím, proto se domníváme, že se v příští dekádě stane stavebním kamenem kvalitativní změny logistických procesů,“ myslí si Jan Kodada.

Ještě větší využití velkých dat

Logistika je vedle pohybu zboží také tokem informací, data mají proto v logistickém odvětví nezastupitelnou roli. Objem dat dostupných ke zpracování se v posledních letech zvyšuje a existují stále sofistikovanější možnosti jejich analýzy. Tzv. big data pak pomáhají přehodnocovat a upravovat nastavené byznys modely a pracovní postupy, čímž zvyšují efektivitu. „

V současnosti pomáhá využití „velkých dat“ logistickým společnostem konkrétně při optimalizaci přepravních tras, správném využití kapacity, stanovení přesnějších předpovědí chování zákazníků nebo odhadu budoucí poptávky po našich službách. Překážku v jejich maximálním využití však v současnosti představuje vstupní kvalita dat.  Pokud jsou vstupní data v nesprávné podobě, nepomůže nám s tím žádný algoritmus. V okamžiku, kdy se tuto překážku podaří překonat, se big data zcela jistě uplatní v mnoha dalších ohledech,“ vysvětluje Jan Kodada.

Kdo neměří, nemůže se rozhodovat

Řada systémů, technologií a optimalizací pracovních postupů byla a je zaváděna do prakticky všech oblastí logistické činnosti, pro jejich další vývoj a směřování je však podstatné také přijímat strategická rozhodnutí na základě podložených údajů. Pouze s jejich využitím lze kvalifikovaně rozhodnout, které inovace přinášejí očekávaná zlepšení, nebo která je naopak potřeba nahradit jiným řešením.

„Firmy mají často potíže kvantifikovat a reálně změřit dopad konkrétních technologií na svůj byznys. Měřitelnost dopadu implementace technologií je přitom zásadní pro získání celkového přehledu, možnost optimalizace a zvyšování výkonu jakéhokoli systému. Společnosti, které dokáží reálně zhodnotit tyto dopady a rozhodnout se pro skutečně efektivní změny a inovace, si tak budou vytvářet řadu významných konkurenčních výhod,“ uzavírá Jan Kodada.

Komentáře

Komentář musí být delší než 5 znaků!

Potvrďte prosím předpisy!

Ještě nikdo tento článek nekomentoval. Buďte první!