Žlutý kamion týmu Big Shock Racing ve středu odpoledne zaparkoval před cílovou rampou Rallye du Maroc. Martin Macík, František Tomášek a David Švanda vystoupili, unavení ale spokojení, z rozbitého vozu, který je dovezl až do cíle nejnáročnějšího testu před Dakarem 2020.

Oficiálně dojeli na 2. místě, ale výsledky v tomto případě nebyly to podstatné. Hlavním cílem bylo dokončit závod, nasbírat cenné zkušenosti, zažít si změny v navigaci (barevné roadbooky vyfasované jen krátce před startem) a testovat nový dakarský speciál. A to se podařilo.

Přes 1.000 závodních kilometrů, ujetých v terénu téměř totožném s dakarským, není možné jinde zažít. Mechanici mají po návratu do Sedlčan na čem pracovat. Jezdci mají na co vzpomínat. A fanouškové se mají na co těšit. Protože Dakar 2020 se blíží a jeho nový ředitel David Castera, který pro závodníky připravil i letošní drsnou marockou rozcvičku, naznačil, že příští ročník v Saudské Arábii bude hodně dobrodružný.

Marocký křest ohněm

Letošní Rallye du Maroc dokonale otestovala odolnost, vynalézavost a pohotovost týmů. Extrémně náročná trať plná skal, kamení, skrytých schodů a zrádných řečišť rozbíjela závodní stroje a slušně naklepala i jezdce v kabinách. Posádka žlutého Iveca, pojmenovaného Karel, během 5 brutálních etap musela zvládnout několik defektů, uvízla v poušti se stávkující převodovkou, dvě etapy projela s rozbitým předním sklem, část trati s promáčknutou haupnou, poslední etapu dokonce s dírou v kabině.

Martin párkrát dostal dobře mířenou ránu od rozkmitaného volantu a při dojezdech už byla pozadí posádky hodně potlučená a žaludky trochu na vodě. To nejlepší ze sebe museli vydat i týmoví mechanici, kteří zažili bezesné noci, kompletně strávené nad opravou Karla, případně sháněním nedostupných náhradních dílů po dalekém okolí. A nebýt jejich neuvěřitelného nasazení, smyslu pro improvizaci a šikovných rukou, žluté Iveco by neprojelo cílem.

„Po Maroku můžu říct, že s Karlem se dá letět mnohem rychleji než s Frantou. Je jasné, že řešíme dětské nemoci nového auta, ale proto jsme tady. Byl to očistec, neskutečná rozbíječka. Dlouho jsem nezažil tak šílené etapy. Jsme dost zničení a Karel taky. Trať byla tvrdá, udrncaná, dlouhá. Ale jsme strašně rádi, že jsme to všechno zvládli. Děkuji mechanikům za super práci, Františkovi, že moc nebloudil, Davidovi, že si uměl poradit. Jsem rád, že jsem tu s lidmi, na které je spoleh,“ hodnotí pilot Martin Macík.