Dřív se to mohlo zdát jako utopie, přesto si rostlinné palivo razí cestu napříč segmentem a ukazuje směr dopravy budoucnosti. Dopravy, která slibuje nižší emise a udržitelnější přístup k pohonným hmotám a omezeným zdrojům.

HVO (Hydrotreated Vegetable Oil) známé také jako obnovitelná či ekologická nafta představuje perspektivní alternativu k fosilním palivům, zejména pro těžkou nákladní dopravu, kde zatím nejsou dostatečně rozvinuté jiné technologie. Vzniká zpracováním rostlinných olejů nebo živočišných tuků a díky své chemické struktuře téměř totožné s naftou může být tankováno do dieselových motorů bez nutnosti jejich úprav. HVO má srovnatelnou chemickou strukturu jako běžná nafta, ale neobsahuje aromatické uhlovodíky a síru, což dále zvyšuje jeho šetrnost k životnímu prostředí.

Na rozdíl od FAME (bionafty) je HVO zcela hydrofobní, což zlepšuje jeho skladovatelnost. Jeho hlavní výhodou je výrazné snížení emisí skleníkových plynů, přičemž některé studie ukazují pokles emisí CO₂ až o 90 % ve srovnání s běžnou naftou – konkrétní hodnota však závisí na kvalitě a typu použitých surovin, jako jsou odpadní oleje nebo rostlinné tuky.

HVO se začalo vyvíjet již na přelomu 21. století, kdy začala výrazně narůstat poptávka po udržitelných a ekologičtějších alternativách fosilních paliv. Mezinárodní logistická a přepravní společnost Gebrüder Weiss využívá tuto alternativu paliva v běžném provozu v Rakousku od letošního roku, kde nahrazuje přibližně 50 % celkové spotřeby nafty vlastní flotily.

Jednou z mála výzev, s níž se v souvislosti s přechodem na tento typ paliva setkali, je podle něj zatím omezený počet veřejných čerpacích stanic. Společnost Gebrüder Weiss proto upravila dvě vlastní čerpací stanice – v Hallu a Bludenzu, kde bylo nutné vyčistit stávající nádrže a zajistit jejich schválení pro toto využití od úřadů. To bylo nezbytné také kvůli daňovému zvýhodnění HVO100, které je v Rakousku osvobozeno od spotřební daně na minerální oleje.

Hlavními výzvami v České republice zůstávají cena a dostupnost

Zatímco v Rakousku zvyšuje dostupnost HVO jak daňové zvýhodnění, tak existující infrastruktura veřejných stanic, jež umožňuje tankovat HVO na palivové karty, v České republice naráží tento typ paliva na několik zásadních překážek.

„Cena HVO na českém trhu je v porovnání s běžnou naftou vyšší v řádu jednotek korun za litr. Tato cenová bariéra komplikuje širší přijetí paliva mezi dopravci, zejména ve vysoce konkurenčním prostředí,“ popisuje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR s tím, že dalším problémem je omezená dostupnost.

„Nabídka HVO je u nás značně limitovaná, což může být do budoucna ještě výraznější problém. Od roku 2026 začne platit povinnost používat udržitelné letecké palivo SAF (Sustainable Aviation Fuel), které je vyráběno ze stejných surovin jako HVO. Očekává se tedy, že vzroste celosvětová poptávka po těchto zdrojích, což by mohlo vést k jejich nedostatku i pro silniční přepravu,“ podotýká Jan Kodada s tím, že HVO je vystaveno většímu konkurenčnímu tlaku v celosvětovém měřítku v důsledku poptávky po surovinách kvůli SAF.

Na cestě za dekarbonizací logistiky

S rostoucím tlakem na snižování emisí a význam ochrany klimatických změn se HVO stalo vítanou alternativou pro snižování uhlíkové stopy v segmentu logistiky, dokud se v dlouhodobém horizontu neprosadí udržitelnější technologie, jako je zelený vodík, syntetická paliva (e-paliva) nebo plně elektrické pohony, které budou zásadní pro další pokrok v dekarbonizaci dopravy. Jeho omezená dostupnost i s ohledem na skutečnost, že výrobci neprojevují výrazný zájem o zvýšení výroby nebo uvedení většího množství do oběhu, však bude představovat výzvu.

Od poloviny roku 2024 tankuje HVO100 přibližně 50 % vlastního vozového parku Gebrüder Weiss v Rakousku, což vede k průměrnému snížení emisí CO₂ až o 90 % ve srovnání s naftou. Společnost zaznamenáváme rovněž stále větší zájem o tuto alternativu ze strany obchodních partnerů.

„V současné době máme v Rakousku k dispozici dostatečné množství pro uspokojení našich potřeb. Nicméně pokud nedojde k navýšení jeho produkce, bude nutné do budoucna počítat s jeho omezenou dostupností. Proto v tuto chvíli tak vnímáme HVO100 spíše jako překlenovací technologii, nikoliv jako řešení pro úplnou dekarbonizaci těžké nákladní dopravy. Naším cílem je tedy dál pokračovat v hledání a testování dalších udržitelných alternativ,“ dodává Jan Kodada.