Via Baltica je součástí mezinárodní silnice E67 vedoucí z Prahy do Helsinek přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Stále častěji se hovoří o brzkém dokončení tohoto projektu mezinárodního významu, a tak jsme se podívali na stav prací na Via Baltica a její význam pro země, kterými prochází.

Via Baltica = mezinárodní dopravní koridor

Evropská mezinárodní silnice E67 spojila Finsko s Českou republikou. Její úsek z Helsinek do Varšavy se nazývá Via Baltica, jejíž klíčovou součástí je silnice S61. Vytyčení této trasy provázelo mnoho kontroverzí jak ze strany místních orgánů státní správy, tak ekologických organizací. Nakonec však 20. října 2009 schválila Rada ministrů konečnou trasu Via Baltica. Její výstavba probíhá v rámci Národního programu výstavby silnic 2014-2023. Přestože bude zcela přístupná i pro automobily, prioritou jejího vzniku bylo vytvořit dopravní koridor pro těžká nákladní vozidla.

Via Baltica – tyto úseky již byly uvedeny do provozu

Via Baltica v Polsku bude dlouhá přibližně 311 km, z toho 220 km bude tvořit rychlostní silnice S61. Na konci loňského roku, kdy byl otevřen 24kilometrový úsek Suwałki-Budzisko s povoleným zatížením 11,5 tuny na nápravu, měli řidiči k dispozici již více než 160 kilometrů S61. Jen v rámci výstavby úseku Suwałki – Budzisko bylo kromě vozovky v rychlostním standardu vybudováno 34 inženýrských objektů (mosty, nadjezdy, přechody pro zvířata atd.).

Následující úseky Via Baltica již byly uvedeny do provozu:

• Śniadowo – Łomża Południe, cca 17 km,
• Kolno – Stawiski, cca 16,5 km,
• Stawiski – Szczuczyn, cca 18 km,
• Obchvat Szczuczyna 2. jízdní pruh, cca 6,6 km,
• Szczuczyn – Ełk Południe, cca 23,3 km,
• Ełk Południe – Wysokie, cca 23 km (včetně S16 do Ełku),
• Wysokie – Raczki, cca 20 km,
• Raczki – obchvat Suwałk, cca 13 km,
• Obchvat Suwałk, cca 12,8 km.

Kdy bude Via Baltica dokončena? Již brzy.

Ve výstavbě je ještě 55 km polského úseku Via Baltica, včetně obchvatu Lomzy. Úseky, jejichž dokončení je naplánováno na rok 2023, jsou: Elk Południe – Kalinowo (téměř 23 km) a Ostrów Mazowiecka Północ – Śniadowo (19,5 km). Mezitím je v polovině roku 2024 naplánováno zprovoznění alespoň jednoho jízdního pruhu obchvatu Łomży, který má být plně zprovozněn v polovině roku 2025.

Ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk koncem prosince loňského roku prohlásil, že vláda dodrží své slovo a do konce roku 2023 bude celá silnice Via Baltica průjezdná.

Je však důležité zdůraznit, že „průjezdný“ neznamená „dokončený“. A takového stavu Via Baltica pravděpodobně dosáhne až v roce 2025 po dokončení obchvatu Lomzy.

Význam této trasy

Bez ohledu na to, kdy budou práce na Via Baltica dokončeny, bude tato trasa důležitým dopravním koridorem mezi pobaltskými státy, Polskem, Českem a západní Evropou. V každém případě ji již využívají dopravci, ceny pozemků v okolí trasy vzrostly a v oblasti se začínají realizovat nové investice, které vytvářejí nová pracovní místa. Je proto těžké nevnímat blízkost Via Baltica jako rozvojovou příležitost pro místní orgány a investory v severovýchodním Polsku.

Tento mezinárodní dopravní koridor však získal také další význam. Po ruské agresi proti Ukrajině v únoru 2021 začala být Via Baltica vnímána i z vojenského hlediska, protože nepochybně zvýší mobilitu vojenských jednotek.

To zdůrazňuje i Red Bauer, nizozemský admirál a šéf Vojenského výboru NATO, který na konci roku 2022 prohlásil: „Koridor Suwałki je jednou z věcí, kterou se vážně zabýváme. NATO tudy plánuje případný rychlý přesun svých sil. K tomu přispějí již probíhající investice, včetně rozšíření silnice Via Baltica, která spojuje Varšavu s Tallinnem, na čtyřproudovou dálnici.“