Tatra Trucks je jednou z nejstarších světových automobilek a loni oslavila 120 let od výroby prvního nákladního vozu. Během své existence prošla řadou změn a stejně tomu tak je u její logistiky. Předloni do firmy nastoupil nový šéf logistiky David Sivčák a jedním z jeho úkolů bylo zefektivnit logistiku a výrobu.

Když kopřivnickou automobilku v roce 2013 přebrala akciová společnost Tatra Trucks, prošel významnými změnami management firmy, začaly narůstat prodeje a zvýšenou výrobu bylo nutno uřídit nákladově a zefektivnit ji. Před rokem a půl firma angažovala nového ředitele průmyslového inženýrství a logistiky Davida Sivčáka. Ten má zkušenosti se zaváděním efektivních způsobů řízení z mnoha průmyslových firem a v Tatře dostal za úkol jejich principy uplatnit také. Celý proces stál na důkladném zmapování všech procesů a materiálových toků a přísném dodržování plánování dvanáctitýdenního výrobně-logistického cyklu.

Po prvních analýzách došel David Sivčák k závěru, že bude potřeba začít od interní logistiky, která vykazovala některé nedostatky a neefektivní kroky. „Když jsem do firmy před rokem a půl nastupoval, předchozí šéf skladu mi ukázal, jak funguje skladování,” říká Sivčák s odkazem na velký nástěnný papírový arch zobrazující složitou množinu mnoha čar. „Nechal jsem to tu viset, abych si připomínal, jak je důležité efektivitou a dodržováním pravidel předcházet přebujení systému,” dodává.

Změny ve skladování už fungují, další přijdou

Kromě interní logistiky je velice důležitou součástí změn nové značení podlah, které přesně vymezuje, kde se který druh materiálu skladuje. Vylepšením prošel i centrální příjem, přesněji se vymezilo skladování dílů určených pro výrobu a vedle toho náhradních dílů, které mají jinou logiku výdeje.

Logistici ve společnosti Tatra Trucks mají na starosti hned několik skladových prostor. V hlavním skladu v největší výrobní hale stojí výškové sklady včetně vysokohustotních systémů s manuálně ovládaným zakladačem. Ve venkovních halách se využívá princip tzv. chaotického skladování, kdy položky nemají v regálech své pevné místo, ale jejich pozice se mění podle aktuálních potřeb.

Loni se logistiku podařilo do značné míry nastartovat a letos už se má strategie štíhlého řízení více uplatňovat ve výrobě. Řada dalších logistických projektů bude brzy následovat a do budoucna se pak uvažuje o nasazení systému řízeného skladu (WMS).

Přes sto druhů tatrovek

Vozy Tatra se skládají přibližně ze čtyř až šesti tisíc dílů. Firma vyrábí čtyři modelové řady, které mají přes sto základních kombinací, jež se považují za standardní vozy. Ty se navíc rozdělují na další podkombinace. Vysoká individualizace vozů je konkurenční výhodou firmy, je totiž díky tomu schopná vyrobit nákladní vůz podle konkrétního přání zákazníka na míru. Plánování výroby nyní počítá s tím, že prakticky každý vůz může být originál, katalog vozů tak zákazníkům slouží jako podklad, z něhož vycházejí při svých požadavcích. Díky jeho standardizovanému systému lze také určit, jak dlouho bude trvat úprava dokumentace speciálního vozu podle zvláštních požadavků zákazníka před začátkem výrobního cyklu.

Tatra vyrábí především speciály do těžkého terénu, jež vydrží dlouhá léta pracovat i ve velice náročných podmínkách. Tatrovky jsou na světě známé unikátní koncepcí podvozku s nosnou rourou, v níž jsou uloženy všechny komponenty pod rámem. Tato technologie zabezpečuje vozům vysokou stabilitu i v nerovném terénu, výdrž a zároveň nižší servisní náklady. Tatra si velkou část agregátů, tedy hlavních dílů, jako jsou motory, převodovky a nápravy, které se sestavují do podoby finálního vozu, vyrábí sama. V nabídce jsou ale i agregáty od externích dodavatelů. Vše se také může různě kombinovat podle představ odběratele.

Export je pro Tatru klíčový

Firmy v Česku jsou sice hlavním zákazníkem pro vozy TATRA, objemově z hlediska celkové výroby ale převažuje export do zahraničí. Například v roce 2017 směřovalo do ČR 33 procent vyrobených a prodaných vozů, zbytek byl vyvezen do dalších 25 zemí Evropy, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky.

Do zahraničí se vedle kompletních automobilů exportují i vozy v určitém stavu rozloženosti, v takzvaných CKD sadách (případně MKD nebo SKD). Do některých států se vozy posílají bez určitých agregátů, které se tam doplňují od lokálních dodavatelů, anebo se vyvážejí i samotné agregáty.

Tatra Trucks má v zahraničí několik partnerských továren. Nový projekt startuje například v Saúdské Arábii, jde už od druhou výrobní kapacitu v této zemi, kde se budou české nákladní vozy montovat. CKD sady se vyvážejí také například do Indie, Brazílie nebo Jordánska.

Většina rozložených sad se přepravuje v kontejnerech, případně do okolních zemí i v kamionových návěsech. Pokud náklad směřuje do zámoří, většinou se po silnici nebo železnici přepraví do přístavu a dál pak pokračuje lodí. Do Číny, kam se zatím posílaly jen vzorky, firma využila transkontinentální přepravu po kolejích.

S přepravou na delší vzdálenosti souvisí i další logistický projekt, který probíhal v Kopřivnici celý minulý rok. Tatra dříve dostávala reklamace, které souvisely s nevhodným balením. Nově proto začala používat například senzory náklonu a otřesu, inhibitory proti korozi s alufólií, jednotlivé vrstvy dílů uložených v bednách se nově prokládají, podvozky a motorový prostor se balí do smrštitelné fólie a pro plánování uložení beden do kontejnerů se používá softwarový nástroj EasyCargo.