Zkapalněný zemní plyn (LNG) je podle různých studií jediné alternativní palivo aktuálně použitelné pro těžkou nákladní dopravu. Do budoucna tkví jeho potenciál v přechodu na bioLNG, a to při využití stejné infrastruktury. I přes cenové turbulence zemního plynu v Česku nadále vzrůstají počty tahačů poháněných kapalným metanem. V tomto roce také výrazně přibylo plnicích stanic LNG, byť jde celkově stále jen o jednotky. V prosinci zprovoznil jednu plničku GasNet a další dvě vybudoval Eurowag.

Dle statistik Českého plynárenského svazu bylo v tuzemsku v roce 2020 v provozu 36 vozidel na LNG, na konci loňského roku už 106. Aktuálně jezdí v Česku asi 135 registrovaných nákladních vozů na LNG a k dispozici mají již sedm veřejných plnicích stanic. Přitom ještě nedávno byly v Česku jen tři.

„Začátkem roku 2022 v Česku fungovaly dvě mobilní LNG stanice společnosti GasNet a jedna menší stacionární stanice. Celkově čtvrtou plničku zprovoznil GasNet na začátku března, další pak před nedávnem, začátkem prosince,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, která patří k předním dodavatelům LPG i LNG. Nejnovější plnička GasNetu v jihočeské Kaplici byla zprovozněna 9. prosince. „Čerstvou novinkou jsou dvě stacionární stanice společnosti Eurowag, na které jsme uskutečnili první závozy zkapalněného zemního plynu pro otestování jejich technologie v půli letošního prosince,“ dodává Jiří Karlík.

Celkově tak bude v Česku ke konci letošního roku v provozu již sedm plnicích stanic LNG: Eurowag (Kozomín – D8, Modletice – D1), GasNet (Kaplice – E55, Klecany – D8, Mladá Boleslav – D10, Nýřany – D5) a Spolgas (Louny – D7). Národní akční plán čisté mobility přitom počítá s tím, že do roku 2030 by v Česku mělo být až na tři desítky plnicích stanic LNG. V rámci Evropy se celkový počet LNG stanic nedávno přehoupl už přes 600.

Podle Sborníku LNG konference 2021 (Využití LNG v dopravě a energetice a jeho bezpečnost) nelze očekávat, že se emise v nákladní dopravě vyřeší bateriovými pohony. LNG by tak mělo hrát střednědobě významnou roli při hledání opatření ke snižování emisí. S tahači na vodíkový či elektrický pohon je možné počítat spíše v dlouhodobém horizontu.

„S rozšiřující se infrastrukturou počítáme i s dalším nárůstem počtu vozidel. Velké logistické firmy vidí v nákupu LNG tahačů příležitost, jak svým zákazníkům nabízet udržitelnou, ‚zelenou‘ službu, a tím i plnit jejich závazky v oblasti ESG a udržitelnosti. Je to pro ně v době důrazu na zelenou a udržitelnou ekonomiku velká konkurenční výhoda,“ říká Filip Dostál, Head of Business Development společnosti GasNet. A dodává, že GasNet dále hodlá posílit svou přítomnost v nejbližším okolí Prahy. Stávající LNG stanice v Klecanech pokrývá směr na Ústí nad Labem a do Německa. Posílit LNG infrastrukturu v této tranzitně vytížené oblasti i pro další směry je tedy logickým pokračováním.

LNG má oproti dieselu o 20 % nižší emise CO2, navíc se při jeho spalování neuvolňují pevné částice. Stále však jde o fosilní palivo. V dlouhodobém horizontu nicméně každá koruna investovaná do LNG infrastruktury znamená zároveň též investici do plně obnovitelného bioLNG, které si dokážeme vyrobit i sami, a to ze zbytků potravin a bioodpadu. Emisní stopa bioLNG je prakticky nulová, jeho spalováním vzniká o 95 % méně CO2 než u nafty.

Přejít z LNG na bioLNG tak lze okamžitě. „Podobně jako u bioLPG, které již na český trh v malém množství dodáváme pro pohon osobních automobilů, nebude budoucí přechod na zemní plyn z obnovitelných zdrojů, tedy biometan – ať už ve formě bioCNG, nebo bioLNG –, vyžadovat dodatečné investice do nové infrastruktury. Z chemického hlediska jde o naprosto identické, a tudíž vzájemně zaměnitelné či mísitelné komodity, u nichž je úspory na emisích dosaženo při jejich výrobě,“ vysvětluje Jiří Karlík.