Již několik měsíců je v Německu zakázáno trávit týdenní dobu odpočinku v rozsahu 45 hodin v kabině nákladního automobilu. V současnosti jsou již prováděny první kontroly, ačkoliv právní stav je stále nejasný.

Oba příslušné kontrolní orgány – policie a BAG (Spolkový úřad pro nákladní dopravu) – si právní situaci vykládají různě. Policie poukazuje na to, že kontrola řidičů nákladních vozidel během víkendu přerušuje jejich dobu odpočinku, takže po kontrole musí řidiči pauzu vlastně začít znovu, pokud chtějí během následujících 28 dní jezdit legálně. Dosud nikdo nenašel právně „neprůstřelné“ řešení, se kterým by se tomu dalo vyhnout. Kromě toho je kvůli nejednoznačné formulaci v zákoně nejasné, za co přesně by mohli být řidiči stíhaní. Dle názoru zkušených dálničních policistů je možno s právní jistotou postihovat pouze ty řidiče, kteří o uplynulém víkendu již měli zkrácenou týdenní dobu odpočinku. Všem ostatním nelze nic vytýkat, protože by pak bylo možno tento odpočinek počítat jako zkrácenou týdenní dobu odpočinku, kterou smí řidiči i nadále strávit v kabině.

BAG tyto pochybnosti nebere do úvahy a v neděli provedl na dálničních odpočívadlech v několika spolkových zemích první kontroly. Úředníkům je přitom nutno přičíst k dobru, že je na ně vyvíjen velký veřejný tlak. Příznivci zákazu již řadu měsíců požadují, aby byly prováděny kontroly, a míchají s tímto tématem obecný nedostatek parkovacích míst na německých dálnicích. Mohl by tak vzniknout (chybný) dojem, že se důslednými kontrolami a pokutováním těch, kdo tráví týdenní dobu odpočinku v kabině, zároveň vyřeší problém s parkováním na německých dálnicích. Kritici naopak stále dokola upozorňují na chybějící síť vhodných hotelů s bezpečnými parkovišti pro nákladní automobily přímo před hotelem.

Kontroly Spolkového úřadu pro nákladní dopravu již vedly k několika pokutám. Kontroloři se přitom řidičů jednoduše ptali, jak dlouho tam chtějí ještě stát. Kdo se úředníkům přiznal, že tam chce stát 45 nebo více hodin, dostal tučnou pokutu: 500 € pro řidiče a 1500 € pro zaměstnavatele. Je však sporné, zda by tyto pokuty obstály před soudem. To platí zejména tehdy, pokud předchozí týdenní doba odpočinku řidiče činila 45 hodin nebo víc.

Zeptal jsem se kontrolorů z BAG, jak hodnotí, pokud si řidič udělal za poslední 2-3 víkendy přestávku 45 hodin nebo více. Zda by tentokrát nebylo možno přestávku počítat jako zkrácenou týdenní dobu odpočinku. Úředníci to popírají: kdo stojí déle než 45 hodin, ten dostane pokutu. Právně se přitom pohybují na tenkém ledě a všem dotčeným můžeme jen poradit, aby se před zaplacením pokuty poradili s advokátem.

Kontrolorů jsme se také zeptali, jak je to s přerušením týdenní doby odpočinku při kontrole. Protože při kontrole je řidič povinen poskytnout součinnost. To úředníci přešli a jako důvod uvedli, že si přece s řidiči jen v klidu povídají. Zeptal jsem se tedy úředníka, co by řekl tomu, kdybych se ho v jeho volném čase v hospodě zeptal třeba na zákonné úpravy dob řízení a odpočinku. Úředník přiznal, že by se mohlo stát, že by na to neměl náladu a odkázal mě na dobu, kdy je v práci.

Policie a BAG pochopitelně může kontrolovat řidiče nákladních vozidel také během jejich přestávky. Dosud to většinou nedělali, a to pouze ze slušnosti a ohleduplnosti a nikoliv, protože by to nesměli. Řidič kontrolovaný ve svém volném čase ale nemá jen právo, nýbrž také povinnost nastavit tachograf ihned na začátku kontroly na pracovní dobu – se všemi důsledky. V případě kontroly týdenní doby odpočinku mu to může dokonce pomoci ušetřit spoustu peněz. K tomu jeden příklad:

Lolek a Bolek vjeli v sobotu ráno v 1 hodinu se svými nákladními vozy na dálniční odpočívadlo a začali svou týdenní dobu odpočinku. V neděli večer ve 20 hodin je osloví kontroloři a zeptají se jich, jak dlouho tu již stojí a kdy pojedou dál. Lolek odpoví podle pravdy, že chce odjet ve 22 hodin. Na to dostane 500 € pokuty, jeho zaměstnavatel dalších 1500 €.

Bolek se naopak nejdřív zeptá, zda to osoba, která se jej ptá, chce vědět osobně nebo služebně jako úředník. Když úředník dle pravdy vysvětlí, že se jedná o kontrolu a on to chce vědět služebně, Bolek rozhovor přeruší s tím, že nejdřív musí přenastavit svůj tachograf. V důsledku toho měl přestávku pouze 43 hodin. Nyní již nemůže být stíhán za to, že by pravidelnou dobu odpočinku v délce 45 hodin strávil v kabině, neboť 45 hodin ještě neuplynulo. Může být pokutován pouze za dvě chybějící hodiny. To stojí jen 120 € a to také jen tehdy, pokud o posledním víkendu měl zkrácenou týdenní dobu odpočinku, v opačném případě jej to nestojí vůbec nic. Protože za přerušení není zodpovědný řidič, nýbrž kontrola, měl by kolega navíc dobré šance bránit se těmto 120 eurům soudně.

Ostatně žádný řidič není povinen poskytovat informace o tom, kde uplynulé týdenní doby odpočinku strávil. Důkazní břemeno má policie. Stačí, když řidič prostě neodpoví. Kromě toho: pokud byl řidič poslední týdny v zahraničí, pokutu nedostane, a to ani tehdy, pokud celé dny odpočinku strávil ve své kabině. Žádný německý policista by ho za to nemohl pokutovat, protože zákaz platí pouze v Německu.

Zcela v klidu mohou zůstat také všichni řidiči například z Běloruska, Ukrajiny, Turecka, Makedonie, Srbska, Bosny, Černé Hory nebo Albánie. Pokud jezdí v přeshraničním provozu, platí pro ně dohoda AETR. Zde je téměř vše upraveno analogicky k nařízení EU 561/2006, nikoliv však zákaz strávit pravidelnou týdenní dobu odpočinku v kabině. Německý zákonodárce zmiňuje v této souvislosti pouze nařízení EU. Vypadá to, jako by se na jízdy dle AETR jednoduše zapomnělo.

Bez pokuty zůstali také čtyři litevští řidiči při kontrole předminulou neděli na dálničním odpočívadle v hessenském Medenbachu. Seděli vedle návěsu a společně jedli. Přišli kontroloři z BAG a zeptali se jich, komu který vůz patří. „Nerozumět“ odpověděli a víc toho neřekli. Kontroloři BAG se nedostali dál a požádali tedy o pomoc dálniční polici, která má přímo na tomto odpočívadle služebnu. Ale policie měla kvůli několika nehodám tolik práce, že nemohla poskytnout úřední součinnost a kontroloři z BAG se tak museli poroučet bez úspěchu.