Martin Havelka je legendou mezi českými fanoušky traktorů. Již třetím rokem podniká dobrodružné výpravy na svém téměř sedmdesátiletém modelu ZETOR Z25. Letos se vypravil až do Švédska. V úmorném vedru najel více než tři tisíce kilometrů.

Na tisíce kilometrů dlouhou pouť vyrazil Martin Havelka již v půlce července, kdy v rodných Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou usedl za volant legendárního modelu Z25. Průměrnou rychlostí 33 km/h a spotřebou 12 l/100 km se vydal na sever. Po několikadenní cestě přes Česko a Polsko, přijel se svým ZETOREM až k Baltskému moři. Tam vedla také jeho vůbec první dobrodružná výprava, při níž před dvěma lety zdolal téměř 800 kilometrů, a která ho proslavila nejen u nás, ale i v zahraničí. Z polského přístavního městě Swinoujsce se poprvé přeplavil trajekterm až ke Švédskému pobřeží.

Škrdlovický cestovatel strávil ve Skandinávské zemi jedenáct dní, během kterých urazil z přístavu v Trelleborgu více než 1200 kilometrů podél severovýchodního pobřeží. Cestou poznával rozmanitý venkov, podnikl sedm setkání s místními sběrateli starých traktorů a lidmi spojenými se značkou ZETOR a zavítal také do tamního muzea traktorů ZETOR v Ystadu.

„Nejvzdálenějším cílem byl ostrov Orust – 100 km severně od města Göteborg – kde jsme s rodinou návštívili farmu sběratele traktorů ZETOR 25, pana Christena Olssona, majitele více než 30 kusů ZETORU 25 první verze v exportním provedení a uznávaného odborníka na historické traktory ZETOR ve Švédsku,“ dodal Havelka.

Švédsko navštívil na pozvání zdejšího sběratele ZETORŮ Magnuse Larssona, se kterým letošní cestu naplánoval během loňského setkání traktoristů v Lazech nad Morzem. Podle Havelky jsou ZETORY ve Švédku populární: „Má je tu spousta lidí, například na ostrově Orust bylo sedmdesát procent všech traktorů právě značky ZETOR. Unikátní kousky se dají vidět i v muzeu. ZETOR tu má rozhodně své jméno,“ poznamenal. Pochválil také místní dopravu, která je na zemědělská vozida zvyklá: „Je tu hodně farem a traktory, ať už nové, moderní, nebo i starší, tam prostě jezdí, takže se s nimi na silnicích počítá.“

Jedinou překážku na dlouhé cestě představovalo pro Havelku počasí. Jeho ZETOR Z25 totiž není vybaven kabinou, tudíž je jeho řidič vystaven napospas nepřízni počasí. Očekávané problémy s deštěm však po příjezdu do Švédska vystřídala úmorná vedra, díky kterým byl traktor pořádně rozpálený. Ani to však Havelku nezastavilo v dobývání Skandinávie, přestože cestu na svém veteránu přirovnal k sezení na rozpálených kamnech.

Závěrem však celou situaci okomentoval s nadsázkou a ke svému cestovatelskému rekordu dodal: „Bylo opravdu horko, slunečno a bez deště, takže jsem se vrátil krásně opálený.“ Milovník traktorů svou namáhavou cestu zakončil na traktoriádě v Janově u Svitav, odkud se v sobotu večer vrátil domů. Už těď však plánuje svoji příští výpravu – tentokrát již potřetí na nejvýše položenou horskou silnici Grossglocknerhochalpenstrasse v rakouských Alpách, kam vyrazí v září.