Počet tragických nehod kamionů na českých silnicích se daří dlouhodobě snižovat. K bezpečnější jízdě přispívají nejen stále rozšířenější asistenční systémy v autech, ale také zodpovědnost logistických firem. Řada z nich pravidelně investuje do modernějších vozidel i bezpečnostních systémů a kontroluje styl jízdy svých řidičů.

Statistiky policejního prezidia hovoří jasně: za deset let se počet obětí dopravních nehod, v nichž figuroval kamion, snížil o více než polovinu. V roce 2013 policie zaznamenala při srážkách kamionů s přívěsem či návěsem 31 úmrtí, loni na českých silnicích zemřelo 15 lidí. Naopak přibývá nehod řidičů nákladních automobilů kategorie N1 do 3,5 tuny, kam patří dodávky.

Podle policistů ovlivňují nehodovost zejména tři činitelé – člověk, vozidlo a stav komunikace. Mezi nejčastější prohřešky v Česku patří nedodržování doby odpočinku, povinných přestávek či nevedení záznamů výkonu řidiče.

„U nákladní dopravy jsou dále ve větší míře zjišťována porušení týkající se technického stavu vozidla,“ dodává mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.

Počet zjištěných porušení se však každoročně snižuje.

Přepravci investují do nových, bezpečnějších aut

Výraznou roli v tomto ohledu hrají logistické společnosti, jež mohou ovlivnit dva ze zmíněných aspektů přispívajících k nehodám, a to přímo technický stav vozidla a nepřímo lidský faktor. Řada českých přepravců již splňuje bezpečnostní standardy běžné v západní Evropě. To je případ i největšího českého silo cisternového dopravce Conti-RSC. Soupravy této logistické společnosti často přesahují hmotnost 40 tun, proto musejí její stroje i personál dosahovat špičkové úrovně.

„Na investice do bezpečnosti a modernizace nepohlížíme jako na nutné zlo, ale jako na náš příspěvek k bezpečnějšímu provozu. Pravidelná kontrola technického stavu našich vozidel a návěsů je standardem, po šesti letech rovněž kompletně obměňujeme vozový park a klademe důraz na neustálé vzdělávání našich řidičů,“ popisuje jednatel Conti-RSC Ondřej Stöhr.

Přepravci jsou pod drobnohledem ostatních řidičů i široké veřejnosti. Vedení seriózních společností proto po svých řidičích vyžadují dodržování všech pravidel včetně povinných přestávek.

„Trestem nejsou jen policejní pokuty, ale i horší reputace, s čímž souvisejí rovněž obchodní vztahy. Kamiony jsou vždy označeny logem společnosti a porušování pravidel či nevhodné chování řidičů může firemní pověst výrazně poškodit,“ potvrzuje dopravní expert Roman Budský.

Po silnicích samozřejmě stále jezdí vozidla v zanedbaném stavu, i když v menší míře.

Nepozornost a únava jako hlavní příčiny nehod

Mezi nejčastější příčiny (40 procent případů) nehod řidičů nákladních aut se podle analýzy Centra dopravního výzkumu (CDV) řadí stejně jako u řidičů osobních vozů nepozornost.

K faktorům přispívajícím k nehodám patří rovněž únava řidičů. Jak upozorňuje Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF), více než čtvrtina dotazovaných řidičů přiznala, že za poslední rok během řízení alespoň jednou usnula. Cestou, jak nehodám s vážnými následky předcházet, je tedy dodržování povinných přestávek na odpočinek. K větší bezpečnosti pak přispívá také řada moderních technologií, které řidiči pomáhají mnohatunové kolosy ovládat a zlepšovat viditelnost z kabiny.

Asistenční systémy prokazatelně zachraňují životy

Průzkum americké agentury IIHS zabývající se bezpečností provozu odhalil, že díky systému varování před čelní srážkou a automatickému nouzovému brzdění se daří předcházet 40 procentům srážek zezadu i u nákladních aut.

Na zvýšení bezpečnosti se soustřeďují také samotní výrobci tahačů. Například společnost Volvo Trucks disponuje vlastním týmem, který analyzuje příčiny nehod.

„Například nehody spojené s převrácením nákladních vozů v zatáčkách z důvodu příliš vysoké rychlosti dříve bývaly zcela běžné. Ale od doby, kdy se systémy elektronického řízení stability staly v roce 2015 v EU povinnými, se počet těchto nehod výrazně snížil,“ říká Anna Wrige Berling, ředitelka pro bezpečnost provozu a produktů ve společnosti Volvo Trucks.

Další inteligentní systémy dnes už dokážou sledovat rizikové chování řidičů i dodržování přestávek na odpočinek. Na základě shromážděných dat lze odhalit třeba časté prudké brzdění a zrychlování, které naznačují agresivní jízdu. Vyššímu riziku nehody pak může nasvědčovat také příliš častá aktivace bezpečnostních systémů.