Pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik David Švanda z týmu MM Technology úspěšně dokončili 3. etapu Rallye Dakar, kterou komplikoval déšť. Současně čeští závodníci stihli během své jízdy divokou tratí vytahovat buginy z rozvodněné řeky, měnit pneumatiku a vyplavit Čendovu kabinu, když bojovali se zamlženým sklem.

Úterní etapa měla původně vést do města Ha´il a slibovala porci 447 ostrých kilometrů, ale z bezpečnostních důvodů, kvůli prudkým dešťům, byla nakonec pro kamiony o 70 km zkrácena. Přesto její náročnost předčila všechny představy sedlčanské posádky, která má na svém letošním dakarském kontě už vyhraný prolog, vítězství z 1. etapy a spoustu nečekaných zážitků. Závodníci týmu MM Technology přijeli do bodu, ve kterém byl závod ukončen, jako první kamion. (Oficiální výsledky v době vydání zprávy ale ještě nebyly k dispozici).

 Nasadili jsme tempíčko

Odpočatá posádka týmu MM Technology v úterý ráno vyrazila ve stíhacím tempu do 3. etapy. I její oranžový kamion Čenda byl po nočním zásahu mechaniků opět jako nový. A důkladná příprava se vyplatila. Ačkoliv aktuální rychlostní zkouška musela být nakonec z bezpečnostních důvodů o 70 km zkrácena, přinesla sedlčanským závodníkům zážitky, které se zapíšou do týmové kroniky mezi ty nejextrémnější.

„Dneska to bylo zase výživné. Na začátku jsme nasadili tempíčko. Točili jsme pravou, levou, jelo se hodně v písku. A najednou díra v levé zadní pneumatice. Ale David ji chvíli zvládal dofukovat. V tu dobu jsme začali dohánět posádky před námi. Jely ve vláčku. Jednu po druhé jsme je předjížděli. Pak jsme ale už museli vyměnili načatou pneumatiku a následně předjíždět znova, což se dařilo. Pomohlo nám, že Ferry s přehledem prokouknul několik navigačních chytáků a všechny body trefil napoprvé,“ vypráví Martin Macík.

Čenda tahal buginky z řeky

Pak ale začalo brutálně pršet a trať se proměnila, písek pokryly kaluže a říčky.

„A přišel Mordor. V dešti jsme letěli vodou, která se tu nemá kam vsáknout. Jeli jsme v pistách, z nichž se staly obrovské louže. Až jsme přistáli u řeky, která tam právě vznikla z vody stékající z hor. Projeli jsme ji, ale ve vodě zmizela půlka kamčáku. A najednou koukáme, že vlevo plavou buginy. Byly v řece a nemohly ani dopředu ani dozadu. Bral je proud, uvnitř seděl pilot. Okamžitě jsme se otočili a jeli jsme je lovit. Hodili jsme jim lano, ale nedařilo se jim buginu přivázat, tahání nám udělalo díru do haubny. Lano se trhalo. Zůstali jsme tam viset v písku a museli znova vyjet vodou. Nakonec, když jsme odjížděli, Ferry zjistil, že nemá bod, který byl na druhé straně řeky. Takže znova do vody. Sebrat bod. Vrátit se přes řeku. Když jsme tam jeli potřetí, dali jsme ji už jen tak tak. Fakt drsný,“ popsal Macík.

Potopa v kabině

Posádka se pak znova pustila do stíhací jízdy v dešti, ale nastaly další komplikace.

„Děsně se nám mlžilo přední sklo. Stěrače nestíhaly. Matesovi jsme nejdřív hadříkem utírali na předním okně průzor. Ale nebylo to nic moc. Tak jsme vzali flašku vody, udělali do ní díru a na okno jsme cákali. Což celkem zabíralo. Ale postupně jsme začali mít dost vody i v kabině. Povedlo se nám tak ale dohnat a předjet i Jardu Valtra a dorazit do bodu, kde byl závod ukončen,“ popisuje navigátor František Tomášek a dodává, že jestli to tak půjde dál, akce Posedlí Dakarem zřejmě budou trvat celou noc, aby závodníci stihli fanouškům všechny prožité historky odvyprávět.