Jednodušší a rychlejší příprava a výstavba dopravní infrastruktury, zprovoznění 110 kilometrů nových dálnic, zahájení výstavby dalších 180 kilometrů nebo lepší cestování na železnici. Takové plány má vláda Andreje Babiše ve svém návrhu programového prohlášení, který členové kabinetu schválili v pondělí 18. prosince:

Prioritou Ministerstva dopravy bude urychlit přípravu a výstavbu dopravních staveb. Chceme zásadně pokročit směrem k dokončení páteřní dálniční sítě a dobudování obchvatů na silnicích I. třídy. Do dopravně správních agend zavedeme elektronizaci a usnadníme komunikaci občanů s úřady. Na železnici pustíme konkurenci a podpoříme přesun nákladní dopravy na koleje. Urychlíme přípravu vysokorychlostních tratí a projektů ke zlepšení plavebních podmínek u vodních dopravních cest.

Připravíme koncepční změnu stavebního práva v oblasti prioritních infrastrukturních staveb. Upravíme a doplníme zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury a zákon o liniových stavbách tak, aby se zjednodušilo schvalování veřejně prospěšných staveb, omezilo obstrukční chování při povolovacích procesech dopravních staveb a snížila nadbytečná byrokratická zátěž v rámci povolovacích procesů.

Zintenzivníme výstavbu dálnic na všech hlavních trasách, konkrétně D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D48, D52, D55 a dokončíme kompletní modernizaci dálnice D1 mezi Prahou a Brnem.

Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.

Města na silnicích 1. třídy musí mít obchvaty, aby tranzitní doprava nejezdila přes jejich centra. Na silnicích I. třídy postavíme 130 km obchvatů, které odlehčí dopravně zatíženým městům a obcím. Mimo jiné jde o obchvaty či jejich další úseky okolo Slaného, Ostravy–Poruby, Hradce Králové, Otrokovic, Frýdku Místku, Klatov, Jaroměře, Znojma, Břeclavi, Strakonic, Opavy, Karviné a řady dalších. Do roku 2021 zahájíme stavbu klíčové části Pražského okruhu D0 511 mezi Běchovicemi a D1. Územní rozhodnutí získáme pro stavby 518 a 519 mezi Ruzyní a Březiněvsí, u stavby 520 Březiněves–Satalice získáme souhlasné stanovisko EIA.

Do výstavby dopravní infrastruktury zapojíme formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) soukromé investory. Realizací pilotního projektu PPP zajistíme dostavbu a další provozování nedokončené části dálnice D4. Na základě zkušeností s projektem bude tento postup použit i u dalších dálnic (např. D7, D6, D3 nebo D35).

Nejpozději od roku 2020 dokončíme veřejnou soutěž na zajištění inovovaného a rozšířeného systému výkonového zpoplatnění pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny.

Usnadníme komunikaci občanů se státní správou v oblasti registrace vozidel a dalších registrů v rezortu dopravy. Řidičský průkaz si bude moci každý vyřídit i mimo své trvalé bydliště na jakémkoli úřadu s rozšířenou působností bez zbytečných formulářů a vlastních fotografií. Po zavedení občanských průkazů s čipem bude možné vše vyřídit i z domova.

Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupón, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.

Vytvoříme podmínky pro mezioborovou spolupráci v oblasti nákladní dopravy tak, aby železniční a vodní doprava plnila služby pro silniční dopravce. Ze zdrojů EU proto podpoříme rozvoj terminálů kombinované dopravy. Cílem je vytvořit překladiště kontejnerů, která zajistí, aby po silnici probíhal pouze počáteční svoz, a závěrečný rozvoz a větší část nákladní dopravy probíhala po železnici či po vodě.

Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy. Naším cílem je též modernizace vozidel a zvýšení kvality cestování.

Podpoříme realizaci otevřených nabídkových řízení na státem objednávaných rychlíkových spojích. České dráhy by měly fungovat jako standardní apolitický subjekt v reálném konkurenčním prostředí. Nástup konkurence však musí být postupný a musí být zajištěny veřejné služby i na méně atraktivních linkách.

Pro vyšší komfort cestujících zajistíme opravu minimálně šedesáti významných nádražních budov. Mezi jinými se jedná o nádraží v Mostě, Praze–Smíchově či v Křižanově. Nevyužité prostory staničních budov budou nabídnuty k využití veřejné správě či komerčním subjektům.

V rámci veřejné dopravy zrealizujeme myšlenku vzniku „národního tarifu“. Cestující si na nádraží koupí jízdenku a může nastoupit do prvního vlaku, který jede jeho směrem. Bez ohledu na to, jaké dopravní společnosti vlak patří.

Do konce volebního období pevně ukotvíme trasy plánovaných vysokorychlostních železničních tratí v územně plánovací dokumentaci krajů a pokročíme v jejich projektové přípravě. Pro klíčová spojení budou zpracovány studie proveditelnosti. Prioritami jsou osy Berlín–Praha, Praha–Brno, Brno–Ostrava, u kterých chceme využít evropské financování.

Schválením Koncepce vodní dopravy, dokončením procesů EIA a zahájením územního řízení k realizaci plavebních stupňů Děčín a Přelouč pokročíme k vytvoření dostatečných plavebních podmínek na labsko-vltavské vodní dopravní cestě.

Po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe rozhodne vláda o dalším postupu.